Oscar

Oscar 1935: nominace a vítězové

7. ročník
Místo: Biltmore Bowl of the Biltmore Hotel
Oceňované filmy z období 1934

Předávání cen: 5. 3. 1935

Nejlepší film

Vítěz

Nominace

Nejlepší herec

Nejlepší herečka

Nejlepší umělecká režie

Vítěz

Nominace

Nejlepší asistent režiséra

Vítěz

Nominace

Nejlepší kamera

Vítěz
  • Kleopatra
    Kleopatra
    Kasovní trhák z roku 1934 má rozhodně mnohem větší spád než jeho téměř o třicet let mladší verze (1963). Kleopatra nabízí velkolepou podívanou, dokonalé kulisy a neodolatelný herecký patos, kterým se snímek blíží spíše Melrose Place než lekci z historie. Příznivce režiséra a tentokrát také producenta v jedné osobě Cecila B. DeMille (Desatero přikázání) nadchnou svůdné kostýmy, výborná kamera a okouzlující choreografie. Píše se 1. století před Kristem a egyptská královna Kleopatra (Claudette Colbert) čelí hrozbě římského útoku. Pokusí se jej odvrátit tak, že svede nejdříve Julia Césara (Warren William) a po něm i Marca Antonia (Henry Wilcoxon). Jen Octavianus (Ian Keith) je vůči jejím půvabům imunní a přísahá vytrvat v boji a připojit Egypt k římskému impériu. Kleopatra byla nominována na Cenu Akademie v kategoriích Nejlepší film, Nejlepší asistent režie (Cullen Tate), Nejlepší střih (Anne Bauchens), Nejlepší zvuk (Franklin Hansen) a Nejlepší kamera (Victor Milner) - za tu nakonec získala i Oscara. (oficiální text distributora)
    67%
    Kasovní trhák z roku 1934 má rozhodně mnohem větší spád než jeho téměř o třicet let mladší verze (1963). Kleopatra nabízí velkolepou podívanou, dokonalé kulisy a neodolatelný herecký patos, kterým se snímek blíží spíše Melrose Place než lekci z historie. Příznivce režiséra a tentokrát také producenta v jedné osobě Cecila B. DeMille (Desatero přikázání) nadchnou svůdné kostýmy, výborná kamera a okouzlující choreografie. Píše se 1. století před Kristem a egyptská královna Kleopatra (Claudette Colbert) čelí hrozbě římského útoku. Pokusí se jej odvrátit tak, že svede nejdříve Julia Césara (Warren William) a po něm i Marca Antonia (Henry Wilcoxon). Jen Octavianus (Ian Keith) je vůči jejím půvabům imunní a přísahá vytrvat v boji a připojit Egypt k římskému impériu. Kleopatra byla nominována na Cenu Akademie v kategoriích Nejlepší film, Nejlepší asistent režie (Cullen Tate), Nejlepší střih (Anne Bauchens), Nejlepší zvuk (Franklin Hansen) a Nejlepší kamera (Victor Milner) - za tu nakonec získala i Oscara. (oficiální text distributora)

Nominace

Nejlepší režie

Vítěz

Nominace

Nejlepší filmový střih

Vítěz

Nominace

Nejlepší filmová hudba

Vítěz

Nominace

Nejlepší filmová píseň

Vítěz
  • Veselý rozvod
    Veselý rozvod
    "The Continental"

    Fred Astaire si ve filmu režiséra Marka Sandricha zahrál tanečníka Guye Holdena který se náhodou zaplete do velmi pikantní rozvodové záležitosti. Půvabná blondýnka Mimi Glossopová cítí, že její manželství se příliš nevydařilo. Vlasně si nemá z manželem co říci, a tak zatouží po svobodě. Požádá svou zkušenější tetu Hortense, aby jí pomohla vymyslet plán. Tím plánem je najatý profesionální "svůdce" k nevěře, který by měl manžela přesvědčit o nutnosti rozvodu. Z toho se ovšem vyklube italský "macho" a vychloubačný nekňuba. Na scéně se ovšem ocitá další muž jménem Guy Holden, který si ochotně zahraje na svůdce počestné vdané ženy. Pochopitelně nezůstane jen u hry. Ve filmu se opět objevuje slavná dvojice Fred Astaire a Ginger Rogersová, kteří zde předvedou svá nejslavnější pěvecká i taneční čísla. Snímek získal v roce 1935 Oscara za píseň "The Continental", nominován byl ještě v dalších čtyřech kategoriích.

    73%

    Fred Astaire si ve filmu režiséra Marka Sandricha zahrál tanečníka Guye Holdena který se náhodou zaplete do velmi pikantní rozvodové záležitosti. Půvabná blondýnka Mimi Glossopová cítí, že její manželství se příliš nevydařilo. Vlasně si nemá z manželem co říci, a tak zatouží po svobodě. Požádá svou zkušenější tetu Hortense, aby jí pomohla vymyslet plán. Tím plánem je najatý profesionální "svůdce" k nevěře, který by měl manžela přesvědčit o nutnosti rozvodu. Z toho se ovšem vyklube italský "macho" a vychloubačný nekňuba. Na scéně se ovšem ocitá další muž jménem Guy Holden, který si ochotně zahraje na svůdce počestné vdané ženy. Pochopitelně nezůstane jen u hry. Ve filmu se opět objevuje slavná dvojice Fred Astaire a Ginger Rogersová, kteří zde předvedou svá nejslavnější pěvecká i taneční čísla. Snímek získal v roce 1935 Oscara za píseň "The Continental", nominován byl ještě v dalších čtyřech kategoriích.

Nominace

Nejlepší krátkometrážní film (kreslený)

Vítěz

Nominace

Nejlepší krátkometrážní film (komedie)

Vítěz

Nominace

Nejlepší krátkometrážní film (inovativní)

Vítěz
  • City of Wax
    City of Wax
    Město z vosku je americký krátký dokumentární film z roku 1934, který natočili Horace a Stacy Woodardovi o životě včel. Získal Oscara na 7. ročníku udílení Oscarů v roce 1935 za nejlepší krátký film (inovativní). Archivován Filmovým archivem Akademie ve spolupráci s Filmovým a televizním archivem UCLA v roce 2007.
    61%
    Město z vosku je americký krátký dokumentární film z roku 1934, který natočili Horace a Stacy Woodardovi o životě včel. Získal Oscara na 7. ročníku udílení Oscarů v roce 1935 za nejlepší krátký film (inovativní). Archivován Filmovým archivem Akademie ve spolupráci s Filmovým a televizním archivem UCLA v roce 2007.

Nominace

Nejlepší zvukový záznam

Vítěz

Nominace

Nejlepší adaptovaný scénář

Vítěz

Nominace

Nejlepší původní scénář

Vítěz

Nominace

Cena pro mladé

Vítěz