lamps
15 156 bodů •
6
Stojím pevně za Bergmanem a respektuji jeho tvůrčí myšlení, v tomto případě hledání lásky a boží naděje skrze duševní utrpení milovaného bližního, ale Jako v zrcadle mi až moc nápadně připomínalo melancholické snímky Michelangela Antonioniho. Ukrutně vleklé tempo, spousta existenciálních dialogů, dlouhé detailní záběry na obličej klíčové ženské hrdinky a hlavně spousta povinné tématické vaty, která vyplňuje prázdný prostor v jednoduchém, ale zbytečně nafouknutém příběhu čtyř postav. Opět oceňuji mystickou formální úroveň a působivou hru stínů, ale obsahově jsem zklamán - zápletka kolem těžké duševní choroby vypadá zajímavě, ale v souhře s tradičně neuchopitelnými charaktery svých postav, více racionálních než emocionálních, působí dost neuvěřitelně a falešně. Kéž by Ingmar raději napsal trochu více uvolněných komedií, Úsměvy letní noci mě oslovily daleko více...
Jako v zrcadle
Såsom i en spegel
'Abr zojaj mozlem
Als in een donkere spiegel
À travers le miroir
A través del espejo
Através de um Espelho
Come in uno specchio
Como en un espejo
Detrás de un vidrio oscuro
Em Busca da Verdade
Hamchon dar yek ayene
Jak w zwierciadle
Kagami no naka ni aru gotoku
Kroz staklo, tamnije
Kroz tamno ogledalo
Kuin kuvastimessa
Mesa ap' ton spasmeno kathrefti
Sasom i en spegel
Som i et spejl
Tükör által homályosan
Крiзь тьмяне скло
Смътно като в огледало
