Hodný, zlý a ošklivý

Ikonické komediální duo Bud Spencer a Terence Hill má na svém kontě nespočet slavných komedií, na kterých vyrostl zejména v 80. a 90. letech v našich končinách snad každý. Existuje pak jeden film, jenž v souvislosti s touto dvojicí naskočí každému snad ihned – Jestli se rozzlobíme, budeme zlí (...altrimenti ci arrabbiamo!). Právě tato taškařice slaví aktuálně 50 let od své italské, tedy domovské, premiéry. Je proto ten nejlepší čas podívat se na to, proč je zrovna tento jejich počin považován za ten nejoblíbenější a nejzábavnější.

Jméno Sergia Leoneho je spojené především s klíčovými díly spaghetti westernů, jejichž kvality dalece přesáhly brakové rámce svého žánru a zařadily se mezi nejobdivovanější tituly všech dob. Hodný, zlý a ošklivý (1966), Tenkrát na Západě (1968) nebo také mafiánský román Tenkrát v Americe (1984) se pravidelně objevují v žebříčcích nejlepších filmů, Leone však mohl svou poměrně skromnou filmografii rozšířit i o příspěvek v žánru, který bychom od něj nejspíš nečekali – totiž z komiksu.

Robert De Niro musí v libovolném žebříčku nejvlivnějších amerických herců historie okupovat nejpřednější pozice. Jeho unikátní neústupné charisma, oddanost svým rolím a variabilita, s níž se chápe všech žánrů od lehké komedie až po horor, z něj učinily nedotknutelnou ikonu a osobnost, jejímž názorům veřejnost naslouchá. Pět snímků, v nichž si zahrál, figuruje v žebříčku sta nejlepších filmů americké kinematografie dle tamního filmového institutu. A skutečné klenoty můžeme nalézt i mezi více přehlíženými a upozaďovanými díly, v nichž manhattanský rodák zářil především v 80. a 90. letech.

Pedro Almodóvar, jeden z nejslavnějších evropských filmařů a držitel dvou Oscarů za filmy Mluv s ní a Vše o mé matce, letos v Cannes uvedl svůj krátkometrážní queer western Strange Way of Life. Půlhodinový snímek s Pedrem Pascalem a Ethanem Hawkem uvedla rovněž španělská kina a v USA ho od října distribuuje společnost Sony Pictures Classics. Věhlasný tvůrce v něm unikátním způsobem rozvádí maskulinitu, která je pro westernový žánr zásadní.

Nemusíte hrát upovídanou postavu jako Woody Allen nebo Jim Carrey, abyste se zapsali do filmové historie. Často bohatě stačí, když hrdinové a hrdinky místo slov jednají a nabídnou pohled, z něhož zamrazí. Následující kladné filmové postavy milujeme a věšíme si jejich plakáty na zeď navzdory tomu, že většinou sotva otevřou ústa. Anebo možná právě proto.

Co se děje v našem mozku, když se díváme na film? Tuhle otázku si filosofové kladou už dlouho, v posledních dekádách se k nim přidali i neurovědci. A ti mají k tématu opravdu hodně co říct.

Jak lépe zakončit akční či westernovou podívanou než strhující přestřelkou, v níž si to udatní hrdinové konečně rozdají se zákeřnými padouchy? Leckteré pamětihodné finále stojí za připomenutí, a tak se pojďme společně prostřílet desítkou ikonických závěrů filmů.

Do chabé nabídky filmů pro děti a mládež vtrhl dobře známý hrdina ve zcela novém plášti. Studio DreamWorks diváky a divačky po dlouhé odmlce opět navrací do kultovního pohádkového světa, který je mnohem živější a poutavější než kdy předtím. Kocour v botách: Poslední přání teď v oblasti mainstreamové animace nemá konkurenci a náleží mu potenciál nakopnout umrlou sérii.

Klopýtání DC nebere konce. Zmatené univerzum nahodile představuje postavy a doufá, že se některá z nich mezi fanoušky uchytí. S Black Adamem to není jiné, rozdíl je však v nemalé star power Dwayna Johnsona, jež by mohla do kina přilákat i komiksem nepolíbené publikum. Výsledek však přesto vypadá jako další ze snaživých, leč bolestně nedotažených DC produktů, které se snaží diváky a divačky zahltit vyprázdněnou akcí.

Jak vznikají nejsilnější filmové zážitky? Řada výzkumů ukazuje, že nejde jen o kvalitu samotných filmů, ale že velkou roli hraje i okolní prostředí. Zdá se, že pro lidský mozek je sledování snímků ve společnosti dalších lidí důležitější, než bychom si možná v postpandemické době přáli.