Slow

Tanečnice Elena se jednoho dne seznámí s Dovydasem, tlumočníkem do znakového jazyka. Cítí se s ním dobře a má pocit, jako by ho znala už dávno, přesto se pouto, které mezi nimi začne vznikat, nepodobá ničemu, co zažívala dříve… Marija Kavtaradze ve svém druhém filmu ohledává blízkost a intimitu dvou lidských bytostí, vztah, který se vzpírá stereotypním představám, očekáváním či zjednodušeným definicím, a činí tak s obdivuhodnou něhou, křehkostí i pochopením pro své hrdiny a jejich prožívání. Snímek měl světovou premiéru v soutěži festivalu Sundance, kde kromě nadšených ohlasů publika i recenzentů získal také cenu za nejlepší režii. (KVIFF)