Stačí mu osmdesát minut, aby pobavil i dojal, k ceně z Cannes přidal nominace na Evropskou filmovou cenu za dílo roku, pro režiséra, herce i herečku a ještě se přiřadil k oscarovým čekatelům. Řeč je o přírůstku kin Karaoke blues, který natočil miláček publika Aki Kaurismäki.
Komentáře a recenze 18
Kaurismäki si svěžím a okouzlujícím způsobem dopřál lobotomickou variaci na romantické komedie, pouze s využitím svých typických prvků. Karaoke blues je výsostně neoriginální a nepřekvapivé, ale právě v tom i sympaticky bezpečné, přehledné a suverénně zvládnuté.
Feel-good komedie pro intelektuály. Něžná a jednoduchá romance, která nepředstírá, že je zamilovanost nejdůležitější kvalita na světě a nezobrazuje toxickou romantiku, na jakou jsme ve filmech o lásce zvyklí. Příběh je minimalistický, ale barvitě zobrazený. Brilantní práce s mizanscénou. Perfektní nadčasový soundtrack.
Holappa hledá Ansu, ztratil její telefonní číslo, hlásaly letáky na letošním karlovarském filmovém festivalu. Do Varů totiž zamířil nový film finského režiséra Akiho Kaurismäkiho Karaoke blues, který okouzlil diváky i porotu letošního festivalu v Cannes. Snímek, jenž představuje pokračování jeho trilogie ztracenců z přelomu 80. a 90. let, je nostalgickým nahlédnutím do každodenního života nejnižší vrstvy finské společnosti, kde od pracovní rutiny a tíživé nejistoty může zachránit jen láska.
Karaoke blues určitě není film pro každého. Pokud se do něj ale ponoříte, přistoupíte na jeho hru a necháte se unášet jeho pozvolným tempem, odmění se vám. Každý záběr i dialog mají ve snímku své čestné místo a zdařile přenášejí autorovu vizi. Jedná se o promyšlené a mnohavrstevnaté dílo, které je navíc natočené s takovou precizností a filmařským umem, který se dnes už moc často nevidí.
Ansa je osamělou ženou pracující v obchodě, Holapp málomluvný samorost holdující alkoholu. Dokáží k sobě tyto dvě malinko ztracené existence najít cestu? Aki Kaurismäki ukazuje, že pořád neztratil nic ze svého vypravěčského umu a pomáhá si sympatickými postavami, osobitou atmosférou a porcí správně absurdních hlášek. Pohodovka, která diváka nabije pozitivní náladou.
Snímek Karaoke blues, jímž se Kaurismäki po 12 letech vrátil do hlavní soutěže festivalu ve francouzském Cannes a získal tam cenu poroty, od čtvrtka promítají česká kina. Nijak nevybočuje z tvorby nejslavnějšího, dnes šestašedesátiletého finského autora. Ten proslul melancholickými sociálními pohádkami, v nichž většinou vystupují nejnuznější lidé z okraje coby svébytní novodobí rytíři.
Přestože se jedná o jeden z všeobecně nejlépe přijatých filmů na letošním festivalu v Cannes, který si odnesl Cenu poroty v soutěži, většina recenzí byla odměřená. Ale Padající listí není jen Kaurismäkiho cetka: je to skutečně dojemný a občas i rozverný divácký film, který maximálně využívá svou krátkou stopáž a řadí se k režisérovým nejlepším filmům.