Recenze filmu V hlavě 2

78%

Komentáře a recenze 82

Dle počtu bodů
Chrustyn
Chrustyn
45 703 bodů
8
Disney těží jeden z nejlepších Pixarovských animáků a přinášejí nejlepší animák za posledních několik let. V hlavě 2 nijak výrazně neupgraduje zápletku a jede se po stejných kolejích, jako tomu bylo v prvním filmu, jen s tím rozdílem, že se řeší problémy spojené s vyšším věkem hlavní hrdinky. Vizuálně bezkonkurenční, svižné, se zajímavými novými postavami, jen bez překvapení.
Pete69
Pete69
36 098 bodů
5
Jak mě moc bavil první díla, tak mě hodně zklamal druhý díl a nechápu tak vysoké hodnocení, ale od toho je průměrné hodnocení filmu. První díl byl nový, svěží a opravdu mě bavil. I když je pubertální období logickým pokračováním příběhu, tak mě to popravdě moc nebavilo. Předvídatelný poučný děj, animace se téměř nikam neposunula. Tak snad se alespoň děti a adolescenti pobaví.. mě to opravdu moc nevzalo.
avenis
avenis
15 353 bodů
8
Předchozí díl posloužil jako odrazový můstek k této dvojce, která mi připadá ještě lepší. K původním emocím přibyly další čtyři a tak je tento ohňostroj barev, zvratů a vtipných hlášek ještě pestřejší. Teda mít tohle v hlavě, tak se skoro bojím na něco pomyslet.
hroubek
hroubek
14 864 bodů
8
O první díl se režisérsky postarali Ronnie Del Carmen a pixarovský veterán Pete Docter, který režíroval Příšerky s.r.o., Vzhůru do oblak nebo Duši. V hlavě 2 dostala na starost režisérka Kelsey Mann a jde o její první velký projekt. Mann získala zkušenosti jako scénáristka, a vytvořila pár kraťasů pro Pixar, ale nikdy nedostala na starost velký a očekávaný celovečerní film. Ale u Pixaru lidem věří a dávají jim šanci vyniknout. A tento risk Pixaru vyšel a Kelsey Mann odvedla parádní práci, která prvnímu dílu nedělá ostudu. Mann a scénáristé se rozhodli, že zopakují to, co fungovalo minule a přidají k tomu nové atrakce, nové postavy, nové výzvy. Naštěstí to všechno dělají nenásilně a přirozeně, takže jsem nikdy neměl pocit, že je to dělané na sílu nebo to působí nepatřičně. Mann má velmi sebevědomou režii, kterou ukáže hlavně v akční pasážích - hokejové scény jsou parádně natočené. Krásně se jí povedlo uvést do děje nové postavy, moc hezky funguje humor, a film dokáže být správně dojemný. Takže ve výsledku Mann splnila to, co splnit měla, a dodala přesně udělaný pokračovaní. Osobně jsem se trochu bál jakým způsobem budou nové emocionální postavy fungovat v rámci příběhu a vnitřního fungovaní světa a děje. Pixarovský scénáristé si tuto otázku položili taky, a přišli s hezkým a elegantním řešením, které mi sedlo. Nové emocionální postavy jsou zajímavé, osvěžují děj, a přináší kupu emocionálních scén, které v nás dokáží vyvolat ty správné emoce, a zamyslet se nad tím, co v našem životě prožíváme. Je hezké, že se tvůrci snaží dětem/puberťákům vysvětlit, že mít úzkosti a stres je normální, ale je potřeba o tom mluvit, a nenechat se tím ovládnout. Že je důležité mít v životě radost a vážit si kamarádu a pravého přátelství. Musím říci, že se mi dost líbilo to, jakým způsobem spolu jednotlivé emoce fungují, jak se doplňují, a jaké dokáží vytvářet protipóly. Velmi hezky je to vidět na vztahu Radosti a Úzkosti, které chtějí pro Riley jen to nejlepší, ale každá volí jiný přístup. V první díle musela Radost přijmout to, že Smutek je pro člověka důležitý, a ve druhém to samé musí naučit Úzkost a vysvětlit jí, jak to chodí. Tvůrci zde znovu dokazují velký cit pro práci se složitými tématy, které parádně rozpracovávají a dospělý diváci je hodně docení. Nové lidské postavy z mého pohledu fungují přesně, a splňují to, co splňovat mají. Bylo osvěžující, že se film soustředí jen na dívky, a řeší se sport a přátelství. Je dost sympatické, že tvůrci neměli potřebu tam na sílu cpát mužské postavy, nebo nějakou chlapeckou postavu, do které by se hlavní hrdinky zamilovaly. Film po technické a vizuální stránce vypadá fantastický a je radost na něj koukat. Tvůrci přišli s řadou luxusní detailů, vyhráli si jednotlivými scénami, dynamikou, a je vidět, že mají stále originální nápady a nebojí se rozšiřovat daný svět a pracovat s ním do větší hloubky. Po filmařské stránce jde o skvělé řemeslo. A úsměv na tváři mi vykouzlil hezký soundtrack, který je o dost jiný, než byl v prvním díle. A teď se koukneme na zápory. Největší zápor celého filmu je ten, že se jede až moc na velkou jistotu. Prostě se dějí věci, které jsme viděli už v prvním díle a tvůrci je jen zasazují do nových kulis. I ta celková pointa je "skoro" stejná jako byla v prvním díle. Ta sázka na jistotu trochu zamrzí, protože, kdyby byli tvůrci trochu odvážnější, tak by film jako celek působil více svěže. Druhý díl V hlavě mi dost sedl. Krásně jsem se na film naladil a užil jsem si ho. Tvůrcům se povedlo ve mě vyvolat ty správné emoce, a jednotlivé scény mě dojali, přesně tak jak měly. Je to moc hezký a povedený animovaný film s přesahem, který toho nabídne mnohem více, než se na první pohled zdá. Jediný problém je ten, že první díl nám to vše ukázal o trochu lépe a elegantněji. V hlavě 2 je krásný animovaný film, který bude bavit jak děti, tak i dospělé.
PunisherEDNA
13 007 bodů
4
Inside Out 2 působí jako unavený návrat k něčemu, co kdysi bylo originální. Místo dalšího hlubokého zkoumání emocí nabízí jen povrchní vtipy a nové emoce bez hlubšího smyslu. Děj je tak předvídatelný a přecpaný klišé, že se rychle vytrácí jakákoli dynamika. Pixar, kdysi mistr v emocionálně silných příbězích, zde sklouzává k lacinému pokusu o další hit, ale výsledek působí spíš jako dlouhá nuda bez opravdového tahu na branku.
hrumsrt
hrumsrt
12 694 bodů
6
Pokaždé, když se v životě Riley děje něco přelomového, dorazí Pixar, aby všem ukázal, co se jí odehrává v hlavě.. Zatímco poprvé bojovala Riley s novým prostředím, uvědomovala si svoji pozici k rodičům, tak nyní už si za svoji emoční exkurzi může kompletně sama.. Ano, pořád se pohybujeme v její mysli, kde se staré známé emoce (se stále nejlepším Vztekem) snaží Riley pomoc v nadcházející životní etapě a vyrovnat se se změnami, které se na ní řítí.. V hlavě 2 přichází s poplachem, když se v Riley spustí puberta, jež do jejího mozku přivádí doposud nepoznané emoce - úzkost, závist či nostalgii, které přebírají doposud ústřední postavení předchozích emocionálních hybatelů.. V hlavě 2 je o opět o poznání sebe sama a opět za pomoci charakterového oblouku postavy Radosti, která se v období plného změn jen těžko vyznává ve své Riley.. Diváci nadšení lidskostí probíraných témat a reflektováním vlastních vzpomínek na dospívání si najdou v Hlavě 2 co chtějí a bude to pro ně mnohem snazší se do Riley promítnout, když tuhle životní situaci na rozdíl od prvního filmu určitě zažili.. Jenže já mám z V hlavě 2 stejně hořký pocit jako minule. Pixar podruhé převrací svůj narativ a zatímco ve zbylých filmech divák v příběhu hledá hloubku, tak ve značce V hlavě z hloubky skládá příběh. Kdy touhle substitucí prací filmařů naráží na své vlastní vypravěčské a imaginační limity, které mají za následek i třeba úplnou separaci emocí.. Přijde to znovu, diváci jsou nadšení, prožívají jedno duševní uvědomění za druhým, zatímco ale zapomínají, že tohle nemá s příběhy, na kterých vyrůstali nic společného.. 60%
Motinski
Motinski
8 529 bodů
8
Za mňa nie až tak dobré ako prvý diel, ale v rámci Pixaru najsilnejšia vec od Coco. Ten príbeh má úprimné kúzlo skryté v detailoch, v tom ako netlačí na pílu a ajtak zasiahne cieľ. Občas síce trochu prvoplánovo, no stačí mi to. Hlavná postava prechádza pubertou a nové emócie sú k tomu ideálne prispôsobené aby sa divák smial. Animácia tradične skvelá, v pár momentoch obvzláštnená o svieže prvky napríklad 2D a po celý čas krásne farebná. Len už to po druhý krát nerezonuje rovnako dokonale ako pred deviatimi rokmi keď som hovoril že som svedkom najlepšieho animáku dekády.
mojmir.sedlacek
6 343 bodů
6
Není to špatné, ale po nadšených ohlasech ze zámoří a devítiletém odstupu od jedničky by člověk přece jen čekal trochu víc. O tom, že hrdince Riley se s nastupující pubertou objeví řada nových emocí, hovoří už synopse a nic moc navíc se zde nakonec neděje. Ocitáme se ve stejném prostředí jako v jedničce a vše funguje prostřednictvím podobných pravidel – člověk by čekal, že když není potřeba vysvětlovat základy, o to víc pozornosti se upne na příběh. Ten je však poměrně generický a nové emoce v čele s Úzkostí do značné míry kopírují příběhové funkce těch starších.
Zatímco první V hlavě tedy dokázalo předestřít nápaditý a přitom smysluplný model mysli, dvojka na těchto základech nedokázala nic skutečně originálního a zapamatovatelného postavit. Jistě, řemeslné kvality jsou samozřejmě pořád patrné, řada vtípků je zdařilých a finále navzdory své nevyhnutelnosti emočně funguje, ale přesto se jen těžko zbavuje dojmu, že tohle mohlo dopadnout o něco lépe.
blackkocour
blackkocour
5 215 bodů
8
Inside Out 2 nebo Já padouch a ječící žluté svinstvo po čtvrté? Těžké dilema, a kdyby rozhodla buchta, řekne “ty si velké dítě, viď?”. No jo, to obnáší když do 20 sledujete pravidelně Spongeboba, i’m just kidding. ** faux paux klasických dvojek. Je to dost podobné jako jednička, má to daleko víc postav, tím víc zásahu do děje, více sraček, větší prachy z box officu kvůli nostalgii.. známe to. Pokud jsem v loni Pixar a skákající lamPičku odepsal, tady se nestane holej zázrak a nevytáhnu je ze žumpy hoven, kvůli Diznymu, ale narozdíl od většiny animáků, které jsou ve valné většině jen pro usmrkané fracky, co neumějí ani hodinu a půl klidně sedět na prdeli, a nesmát se každému usrání nebo chcanek, furt se jedná o červenou knihovnu vkusu. Pixarovky byly jistota kvality, a to vždy. Už tu vázne absence originality, přeci jen je to samé, jen někdo copypastnul další emoce, a pokud to Pixaři nevzdaj, a nebudou se bát přidat i peprnější emoce jako je sexualita, nadrženost, chamtivost a zvrhlost, ojojoj, v kině by se ocitlo dost velké hrobové ticho. Pokud tohle je lepší než terapie kterou si za žádnou cenu nemůžu dovolit, tak skvělá volba. Úzkost nám dost komplikuje život, a může to garantovaně potvrdit mistr stresu a černých myšlenek = já.
jaro.mir.mara
4 542 bodů
8
Ocenil bych realističtější verzi, kde anxiety přebírá vedení na dlouhé roky. Aspoň na dvě desetiletí, ale klidně až do konce života hlavní postavy. To bychom si mohli užívat degradaci a potemnění dříve nevinné a veselé osobnosti v mnohem pozvolnějším tempu a také by byl prostor se ve větším množství a detailu věnovat všech těm zavržení hodným, extrémně trapným a (sebe)destruktivním věcem, které ve jménu úzkosti člověk během života dělá. To by bylo pokoukáníčko!

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.