Tvůrci Erupce lásky využili mimořádně obsáhlý audiovizuální archiv manželů Krafftových, přičemž výsledný film stylizovali do 70. let. Obraz má formát 4:3, zmínění vědci ho natáčeli na 16mm filmový materiál a autoři snímku jej doplnili o dobovou hudbu složenou převážně z řad syntezátorových experimentátorů, která se skvěle doplňuje s úchvatnými záběry na vytékající sopečnou lávu, vulkanology ve stříbrných oblecích a helmách chránících je před vysokou teplotou či odpadávajícími balvany.
Dynamický, emotivní snímek nabitý humorem a trefnými glosami, je poctou krásné, i když nebezpečné přírodě. Je portrétem dvou fascinujících jedinců, kteří během dvaceti let navštívili přes 150 sopek po celém světě a nebáli se smrti. Příběh o posedlosti a vášni vzbudil bouřlivé reakce na festivalu v Sundance, kde byl označen jako „dokumentární romance“. Na letošním karlovarském festivalu zažil obdobný úspěch u festivalového publika, které si okouzlující pár vědců na filmovém plátně zamilovalo.
O skutečném osudu manželů Krafftových je lepší vědět co možná nejméně, díky čemuž se lze maximálně nechat unášet dokumentárním tvarem na pomezí přírodovědného dokumentu, emotivního životopisu a asociativní videoeseje. Proto možná snímek neuspokojí ty, kteří budou naladěni jen na jeden z těchto formátů a ne na ty ostatní; jako komplexní filmové dílo představující s humorem i osudovostí jeden příběh ovlivňující dějiny 20. století však poslouží více než dobře.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
