Chrustyn
45 703 bodů •
6
Klasický melancholický indie filmeček, pomalu plynoucí, bez výraznějších scén a s pouhými náznaky něčeho zásadního. Herecky skvělé, náladovou atmosférou vtahující ale jako celek obyčejné bez výrazné katarze.
Komentáře a recenze 38
Dle počtu bodů
Pete69
36 098 bodů •
6
Melancholicky zpracovaný vztah mladého otce a malé holky, která chce být dospělejší. Celé je to v jednom duchu, trošku monotónní a lehce depresivní. Mladá herečka se mi hodně líbila a možná jí ve filmu ještě uvidíme. Film mě ale příliš neoslovil. 60%
filmfanouch6
15 281 bodů •
7
Funkční celovečerní debut režisérky a scenáristky Charlotte Wells dokazuje, že o Paulu Mescalovi diváci rozhodně neslyší naposledy, chválená festivalovka obsahuje spousty zajímavých aspektů, které diváky buďto emocionálně olízne nebo nechá zcela suché. I „tým poražených“ ovšem může ve finále v Aftersun najít dost nosného materiálu…. Více zde
hroubek
14 858 bodů •
6
Je to hezky natočené a určitě to má přesah. Nicméně přes všechny očividné kvality mi to nesedlo, tak jak by mělo. Režisérka a scénáristka v jedné osobě Charlotte Wells má velký cit pro vyprávění. Její příběh je něžný a vyprávěný od srdce. Hodně z něho cítím, že je ze života. Bohužel mi tam něco chybělo, co by mě zasáhlo a já si to naplno užil. Paul Mescal hraje parádně a svou roli moc dobře zvládl. Frankie Corio je dost talentovaná a pokud bude mít štěstí, tak se ve filmovém průmyslu neztratí. Líbila se mi atmosféra filmu, vztahy mezi postavy, i náznaky, že ne všechno je tak v pohodě, jak to na první pohled vypadá. Aftersun je hezký indie film, ale z mého pohledu nenabízí nic, co bychom někde jinde neviděli lépe a zajímavěji.
hrumsrt
12 694 bodů •
6
Takřka zaměnitelná festivalovka, na kterou jsem se ale hodně těšil.. Už nějakou dobu je známo, že Paul Mescal bude hlavní hvězdou druhého Gladiátora takže je docela na čase, aby si hod divák mohl okusit i někdy jinde. Snímek Aftersun je prostý snímek, kde režisérka vzpomíná na dětství a na její dovolenou s otcem.. Co je na oko krásná dovolená, kde holčička dostane a dělá co chce a na diváka se přenáší jejich trošku pochroumaný vztah, je ale v jádru něco více. A je potřeba se několikrát vhodně pozastavit a všímat si detailů, které nám jsou během idylického výletu zvolna předávány.. Prakticky celou dobu přemítáte v čem je problém, co se nám tím autorka snaží říct. A i když je nějaká tragédie všudypřítomná a ze sebemenších radostí je mi docela ouzko, stejně jsem po celou dobu neměl šanci ani nakouknout za tajemný závoj, který si celý příběh vystavěl.. Solidně autentická podívaná, kde postavy působí tak přirozeně až jsou poněkud všedně nudné.. Nenápadný film, který ale finálním sestřihem úplně změnil dojmy a nechal mě jen nevěřícně zkameněle sedět a přemítat, jak se jim to takhle povedlo... Skutečně nepřišlo mi to příliš dobré a tolikrát je to tak všední, až je to celé i tak střízlivé stopáži poněkud roztáhlé. Ovšem za tu závěrečnou finální tečku a následně okamžité retrospektivní přemítání nad tím, co jsem sledoval, musím uznat, že to má něco do sebe.. Líbí se mi vztah obou postav, který je tak trapně chladný, až bravurně podporuje onu přítomné cosi. I když jsem vůbec nevěděl o co ve filmu půjde, velmi rychle jsem nabil takového stahujícího se dojmu, ze kterého mi nebylo dvakrát dobře.. Odvážný projekt, který nutí diváka přemýšlet.. Takže paradoxně nejlepší je finální "epileptický" sestřih za doprovodu jedné fantastické skladby, která jen prohlubuje už tak dost depresivní emoce. A upřímně jsem dojatý, jen když nad tím ještě zpětně vzpomínám.. Zkusím tu zanechat i svůj tip: Tatínek v osobním životě selhal a už v něm nechtěl pokračovat, možná šlo o zlé vyrovnání s latentní homosexualitou anebo rezignace na společenské postavení. Každopádně tatínek vnitřně vnímal, že pochybil a chtěl se ještě věnovat dceři, aby si na něj pamatovala... Není to nejlepší, ale jak při samotném finále tak každém dalším dodatečném vzpomínání jsem dojatý.. Jestli by ten Mescal neměl namísto starověkých postav směřovat k takhle objemně citlivým postavám zahrnující třeba zamilované floutky. S odstupem času lepší a lepší, ale pořád nejsem na vlně, v níž jsem od samotného začátku doufal.. 65%
Renfield
5 925 bodů •
8
Kdyby byly pocity žánrem... Neuvěřitelná síla. Aftersun dlouho působí jako pohodová dovolená mladého otce s dcerou, jež k sobě mají i díky věku velmi blízko. Když už řeší něco řekněme vážného, nikdy to není nic alarmujícího, v jejich situaci vlastně běžné věci. Není jich však mnoho, povětšinou je to užívání si společných chvil jednoho horkého léta. Jenže v každé ze sluncem zalitých scén je cítit melancholie, ten pocit se zintenzivňuje. Scény z domácího videa občas vyloženě křičí, něco je ve vzduchu, čekal jsem zásadní událost. Charlotte Wells výborně pracuje s atmosférou, umí do každé scény vložit na první pohled nepatrné pocity, vše je chytře vystavěno. O to víc překvapí že... že to vlastně tak úplně nepřijde, přitom i ty obyčejné náznaky jsou jasné, destruktivní. Paul Mescal výborný, Frankie Corio fantastická.
jaro.mir.mara
4 542 bodů •
8
Aftersun buduje tíživý pocit, že (Calumovi) dobře už bylo, ale jeden ani neví kdy vlastně. Od zátylku po celé délce zad se člověku plíží mráz v tušení, že to Calum nedá. Jeho smutek ještě výrazněji nasvítí sporadické záblesky štěstí, které mají dospělí tendenci jak upíři vysávat z dětí. Dva páry očí, dovolená jako průsečík propletených generačních perspektiv. Smutek má ostré zuby a zatínat je umí hbitě i trpělivě. Křehké.
Colby Sawyer
2 968 bodů •
8
Klidná a melancholická dovolená, která pomalu ale jistě plyne. Nic neříká napřímo, jen tiše a klidně naznačuje. Nedá se říct, že by Aftersun při sledování nabízelo nějaký strhující zážitek, pod kůži se dostává velmi pomalu a s rozvahou. Závěrečné Under Pressure je pěkným zakončením, ale pravým finále jsou až nejisté pocity, které se dostavily až po konci závěrečných titulků.
jirikzaboj
2 829 bodů •
10
(Ne) příjemná 90’s přístupnější artovina, která hitne především generaci X/Y. Všechny ty dovolenky all inclusive, animátorské programy, karaoke R.E.M. a sluníčková idýlka dělala vždy radost jak dětem, tak i rodičům. Nebo ne? Síla nostalgie byla vždy oslnivá svou působností. Kdybychom však měli či mohli dokumentovat každý okamžik pár let nazpátky a pohlédnout do nitra doby, kdy vše od kultury, socializace a rodinné pohody bylo lepší, tak bychom nejspíš narazili a byli bychom pěkné “under pressure” . Za mě geniální myšlenkový pochod, který se dokáže přiblížit k divákovi víc, než by chtěl. Intenzivní, kamerově vypiplané a herecky velmi dobře obsazené.
Peregrino
2 178 bodů •
7
Rozhodně zajímavý až minimalistický artový film, který v závěru slušně graduje až do tragického konce.