Zlato (2022)

Příběh o přežití, jaký tady ještě nebyl. Kam se hrabou všechny zlatokopecké příběhy z Aljašky. Promiň Jacku Londone. A tím je prozrazeno, o čem že to celé je. O ohromný balvan zlata v útrobách nejmenované rozpálené pouště. Nálezci jsou dva. Jeden se mnoho kilometrů vrací pro vozidlo na odvoz, druhý zůstává a hlídá. A přitom si sáhne až na samé dno svých sil v boji o přežití. Při porovnání s tímto je i Robinson Crusoe břídil. Během sledování tím horkem dostává žízeň i divák a po celou stopáž mu mezi zuby skřípe písek a je zalepený vlastním potem. Tak ohromně realistický vyzuál má sílu v přesvědčivosti horkých útrap v každé nekonečné minutě. Takovou izolaci si nikdo na vlastní kůži neumí ani představit. A to se ze zákulisí natáčení ví, že si krušné chvíle užil nejen štáb. Zac Efron si dokonce během písečné bouře zlomil ruku. A že prý to utajil, aby se natáčení nezdrželo. Scénář písečnou bouři obsahoval a během natáčení skutečně přišla a trvala tři hodiny. Přicházející bouře ve filmu je tedy skutečná. A tak je nám tímto představen příběh jednoho muže v marastu utrpení, během čehož pomaloučku propadá nejen duševnímu strádání. Svým způsobem se jedná o postapokalyptický film, byť o tom není jediná zmínka. Vzhled lidí však ledasco naznačuje, čímž vyvolává otázky, jejichž odpovědi zůstávají na divácké fantasii. Režisér a scénárista v jedné osobě Anthony Hayes nepoužil jen již mnohokrát omílaný námět o boji o přežití, vzývající osvícení naděje a naplnění zoufalství. Skrytě si také zafilozofoval metaforou, jak osamělý a zděšený může být svět. Nejdůležitější na celém tomto filmovém projektu je odmítnutí typické hollywoodské libozvučnosti. Celé to tedy skončí tak, jak by to v syrové realitě skutečně skončilo. Celkově by snímek mohl vyznívat dojmem bohapusté levnosti, ale tady tomu reálné prostředí dává ohromnou sílu v přesvědčivosti. A co se týče chamtivosti a touze po bohatství? To nechť si opět každý divák posoudí sám.