Tři přání pro Popelku

54%

Tre nøtter til Askepott

2021

1h 35mFilmNorsko

Komentáře a recenze 16

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 084 bodů
5
Osobně nemám nějak příliš v lásce Tři oříšky pro Popelku, takže se nijak nepohoršuji nad tím co si to ti Norové jako dovolili, že si obšlehli náš vánoční národní poklad. Tři přání pro Popelku je jasnou kopírkou, ale v určitých momentech si jde svým vlastním směrem a rozhodně né špatným. Zasněžené Norsko je samo o sobě pohádkovou zemí a na filmovém plátně vypadá nádherně a to filmu přidává plusové body. Po vizuální stránce toho nejde moc co vytknout, tady byla odvedená dobrá práce. Stále se však jedná o remake a proto nemůžu s hodnocením nad 50%.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
8
Milé překvapení - Českou Popelku v tom jednak rozhodně poznáte, jednak je to ale i dostatečná aktualizace. Skvěle to využívá norské krajiny a vysokých production values. Astrid S sice není Libuška Š a chybí jí špetka její drzosti, ale jinak jde velmi zpříma ve šlépějích emancipované verze na pohádkovou hrdinku. Vůbec všechny motivy jsou rozpracovány ve směru zkoumání předurčenosti a proboření nachystané cesty - byla o tom už původní Popelka, tahle je o tom zase o trochu víc, přirozeně k postupu doby. Film skvěle rozpracovává i postavu Dory a dodává jí nečekanou lidskost (nejsilnější moment filmu je nečekaně chvíle, kdy princ poznává, že Dora není Popelka, a my plně cítíme její bolest a stud) a z macechy dělá místy hrůzu nahánějícího padoucha. Scéna na bále byla opravdu kouzelná. Možná mi tu chybí trocha humoru, má to místy takový ten sebevážný fantasy nádech -a vtipy jsou spíš izolované a trochu nucené, to je jediná škoda. Nejsem cílový divák, očividně, ale každé rodině s dětmi bych doporučoval jít. Když to neuděláte o sobě a o cestě do vlastního dětství, tak máte před sebou skvělý vánoční film. Zatím všechny negativní reakce, které jsem viděl, kladou na ten film naprosto absurdní nároky, které nějak nechápou, co je smysl a role vánoční dětské pohádky. 70 %
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
4
Tři oříšky pro Popelku platí za stálici českých televizí během vánočních svátků, uspěli ovšem i za kopečky. Snímek režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Františka Pavlíčka tak uspěl i v Německu, Polsku, Španělsku nebo Severských zemích. Do těch spadá i Norsko a právě zde si pohádku ve svém dětství zamilovala filmařka Cecilie A. Mosli. Právě ta se poté chopila moderní předělávky Tří oříšků pro Popelku a dle vlastních slov chtěla svůj film realizovat jako poctu právě Vorlíčkovým Třem oříškům pro Popelku. Především u nás to měla toto moderní zpracování automaticky hodně těžké i kvůli prakticky až patriotské lásce k známé vánoční pohádce. Problém ovšem nebude pouze v nostalgii. Dá se říct, že Tři přání pro Popelku jsou Třem oříškům pro Popelku velmi věrné. Zhruba tak v 90%. Dochází tak k opakování známých momentů, známých hlášek a pocitu, že tento film skutečně natočil někdo, kdo Tři oříšky pro Popelku miloval. Tato moderní adaptace má poté pochopitelně výhodu v tom, že oproti původnímu filmu z roku 1973 se může opřít o moderní vizuální efekty a také po stránce kamery tentokráte může sázet na záběry z dronu. Právě malebné záběry na norskou zimní krajinu jsou na filmu jednou z těch nejpůvabnějších věcí a na Tři přání pro Popelku se i díky kameře Tronda Tøndera dá dívat. Pak je to trochu složitější. Osobně jsem nikdy oné patriotické vášni k Třem oříškům pro Popelku nepropadl a o Vánocích vždy preferoval radši S čerty nejsou žerty nebo Tři veterány. Přesto mě ovšem pokus adaptovat právě Tři oříšky pro Popelku do nové podoby přijde zvláštní, i díky tomu, že právě láska k ní po 48 letech přetrvala i v Norsku a krom moderního kabátu prostě Tři přání pro Popelku nic nepřináší. I drobné úpravy (především ve finále, které se pokusí udělat závěrečnou ´´ akci ´´ se sáněmi epičtější) působí neskutečně zvláštně a i osudová tečka za klíčovým momentem rozlousknutí hádanky přichází o své kouzlo. Celkově poté obsazení působí dosti podivně. Norský Vladimír Menšík prostě není Vladimír Menšík, Ellen Dorrit Petersen je jako macecha místo Caroly Braunbock stylizovaná do děsivé a neskutečně rušivé podoby a ani ústřední dvojice Astrid S a Ingrid Giaever prostě do rolí nepadnou. Cengiz Al je ještě méně výrazný než Pavel Trávníček svého času, Astrid S poté prostě není Libuše Šafránková. Nová herečka, která má nahradit nezaměnitelnou Helenu Růžičkovou v roli Droběny je poté kapitolou sama o sobě. Tohle byl předem prohraný boj. Celkově je realizace této norské předělávky skutečně zbytečná. Tři oříšky pro Popelku dodnes nic ze svého kouzla neztratili a i po téměř 50 letech jsou nadále milováni stejně. Nová verze má možná velkolepější výpravu, efekty a kostýmy, k ničemu to ovšem není, protože se tu pořád s ničím novým nepřichází. Mosli se sice snažila o poctu, až příliš se ovšem drží původního materiálu, čímž prohrála na plné čáře. Na rozdíl od Guse Van Santa, který v roce 1998 dopředu prohrál boj, když se pokusil předělat Hitchcockovo Psycho alespoň zde přichází snaha o něco nového, přesto se to ovšem celé nezbaví pachuti zbytečnosti. A stylizace se v průběhu jeví ošklivěji a ošklivěji. Zbytečný projekt, který má sice nějaké řemeslné kvality, v průběhu ovšem působí až příliš uměle a především se pořád drží vzorového materiálu. Šlo o předem prohraný souboj? Dost možná ano. Třem přáním pro Popelku totiž nejde upřít slušné řemeslo, jejich existence ovšem zůstává zbytečná. Ani podivně rušivé cameo Kristofera ´´ Tormunda ´´ Hivjua tenhle zbytečný remake nezachrání...... PS: Gay polibek ve filmu je! Takže zastánci klasických křesťanských hodnot a voliči SPD by se měli od filmu držet dál. PS 2: Sova Rozárka ve filmu je, v některých případech ovšem působí digitálně, především její oči. Což vyvolává naději, že se neopakovala historie z roku 1973 a nikdo tentokrát soví herečku sexuálně neobtěžoval šťouchnáním špejlí do zadku.
kknk2
kknk2
2 949 bodů
6
Pro zaryté milovníky české Popelky to není, ale jinak respektují potřebu národa přiblížit si oblíbený příběh. Vizuál je hezký, líbivější než originál, tvůrci se taky snaží být pokrokový, někdy trochu moc okatě. Stupeň dolů bych dala za tuctové dialogy a přidanou naivitu.
marie-kolarova
marie-kolarova
2 823 bodů
7.5
Norové logicky těží z krásy zasněžené krajiny a celkově z nesrovnatelných technických i finančních možností, což zaručuje krásný vizuální zážitek. Aktualizace je vedena příjemným způsobem, mile potěšila nevlastní sestra, která je nejvíce ze všeho obětí ambiciózní matky. Svým vlastním založením je to docela milá holka, která má s Popelkou nekonfliktní vztah, tedy pokud zrovna neúřaduje matka. Popelka si je vědoma svého postavení, z kterého se nehroutí, jen s tím snaží nějak vyrovnat. Celkově civilnější, až na matku, která je ukázková hnusná mrcha se zbytečně přestylizovanou vizáží. Příjemně vyakčněný závěr. Pokud si někdo dopředu myslí, že Vorlíček vyhrál na věky mistroství světa v natočení Popelky, nemá smysl, aby se na tuto adaptaci díval. Bonus na závěr: buď sama sebou, nepotřebuješ jiné kostýmy.
ondy9
ondy9
1 446 bodů
5
Příspěvek obsahuje spoiler!
ZaS
ZaS
626 bodů
0
Filmová pohroma. Tak to dopadne, když chce někdo natočit remake uznávané klasiky aníž by měl zlomek talentu původních tvůrců. Za tohle je jediný trest - zápis na blacklist jelit.
Pasadenka
Pasadenka
541 bodů
5
Tato Norská verze má problém. Není tak dobrá. :D Samo sebou se divák neubrání srovnávání s předlouho. Zde několik postřehů:

Výprava je dražší, krajina hezčí. Popelka je hezká, milá, umouněná. :) Zároveň se více kamarádí se zvířátky a se sestrou má nějaký vztah. Macecha je až démonická. Hudba je výpravná a v porovnání s originálem taková nezapamatovatelná. Autoři popelku udělali více emancipovanou s jakýmsi poselstvím. Zde její charakter začíná selhávat, neboť její spojení s princem působí značně nekonzistentně. V tak krátkém rozsahu to jednoduše nedává moc smysl a neudržuje si to pohádkovou strukturu. To, že je princ arabského etnika, nebo podobného, působí trošku bizarně v kontextu jeho rodičů. Tu už to trochu zavání Fast X, kde se dvěma latinos kouzelně narodil mulat. :D A pak jsou princovi kumpáni. Zde bohužel pozorujeme aktuální trend, kde muži nemohou být rozverní bez toho, aby z nich byli homosexuálové. I když to platí i o ženách. Intimní projevy přátelské náklonosti, jak ji známe z LOTRa současné filmy již nedodávají. Intimita a blízkost se ve valné většině překlápí do sexuální, což je škoda. Ale to není chyba tohoto filmu. Ten jen kopíruje trend. A co je asi nejhorší, postavy po změnách už tolik nefungují.

A jak si film vede jako takový?

No, prvně, není vtipný. Vizuálně je hezký, i když je vidět levnější CGI. A bohužel, je v podstatě tuctový. Další adaptace začátku 21. století, která reflektuje dobu. A je to zkrátka nuda. :D Napodruhé se mi to jen potvrdilo. Řekněme, že se nejedná o remake, stále je to tak na 50%.

Novinky na Kinoboxu

Absurdní životopis Daaaaaalí! je třeskutě vtipnou poctou slavnému malíři i Monty Pythonům
Recenze16. 4. 2024
Absurdní životopis Daaaaaalí! je třeskutě vtipnou poctou slavnému malíři i Monty Pythonům
Kafkův životopis od oceňované režisérky se začal natáčet v Praze. Jak zobrazí nezobrazitelné?
Filmy16. 4. 2024
Kafkův životopis od oceňované režisérky se začal natáčet v Praze. Jak zobrazí nezobrazitelné?
V Kmotrovi se místo Branda a Pacina málem objevila úplně jiná jména. Coppola musel vyjednávat
Filmy16. 4. 2024
V Kmotrovi se místo Branda a Pacina málem objevila úplně jiná jména. Coppola musel vyjednávat