Pro jedny spasitel, pro jiné zrádce dokáže stále sdělit hodně zajímavých kuriozit. Nicméně ve finále je to stařec, který silvestra tráví se psem na klíně a s Putinem na obrazovce. Teprve odstup věku může pojmenovat, v čem je dokument silný a zrádný zároveň: Manskij se totiž ptá na věci zdánlivě světoborné, leč nepodstatné, kdežto Gorbačov mu odpovídá tím podstatným.
Otázkou zůstává, zda Manský natočil takový film, jaký zamýšlel. Jeho nejnovější dokument tak výrazně upozorňuje na úlohu režiséra-autora a na limity, které tváří v tvář zpovídanému vyvstanou. Zklame tento citlivý portrét-dialog s "bohem" ty, kteří Gorbačovovi kdysi fandili, přijali s povděkem perestrojku, pád Berlínské zdi a Východního bloku?
Film svedčí o tom, že aj v deväťdesiatke má charizmu zodpovedného človeka, ktorý si stojí za svojimi skutkami, aj keď nie vždy vyšli, ako chcel. Nevyhovára sa, radšej pomlčí. Veď nekonal z rozmaru ani z hlúposti.
Bylo by ale hodně farizejské vyčítat Majskému, že se nechal zatlačit do defenzívy. Je nad slunce jasné, že Gorbačov rozhodně nestál o oponenta (ani za své vlády se nebál nechat střílet do demonstrantů v Pobaltí, což mu Majskij připomene). Dá se předpokládat, že přílišná kontroverze by vedla k rychlému konci natáčení. Pořád je to car, i když sesazený.
