Špičkový kardiochirurg Petr (Jiří Langmajer) je velmi uzavřený a introvertní muž. Jeho jednadvacetiletá dcera Lucie (Martina Babišová) má vrozenou srdeční vadu a Petr se ji rozhodne operovat sám při plánované operaci. Po operaci se společně vydají na dobrodružnou výpravu na nádherný severský ostrov. Tady mají dost času, aby k sobě opět našli cestu, protože Lucie se s ním už moc nestýká a stále ji trápí, že její matku opustil. Petr musí během dobrodružné výpravy přijít na spoustu věcí, které mu unikly a neustále je nucen odpovídat své dceři na všetečné otázky. Petr si uvědomuje, že mu Lucie chybí, že by měl některé věci ve svém životě změnit a naučit se nebýt tak velkým egoistou jakým je. Jednoho dne však Lucie náhle uprostřed divoké přírody zkolabuje. Petr si náhle není jistý, jestli neudělal někde chybu. Navíc má pocit, že je uprostřed nekonečné přírody ztracený a začne se mu stírat rozdíl mezi realitou a fikcí. Opravdu se plánovaná operace podařila? Opravdu Petr vyrazil s Lucií na dalekou výpravu? Není to všechno jen výplod jeho fantazie, která s ním hraje podivnou hru? Ocitá se v situaci, ve které poprvé v životě není jejím pánem, a musí podstoupit tvrdou zkoušku a souboj se svým svědomím a vědomím, aby přišel na to, co se doopravdy přihodilo, a jak se ocitl tam, kde je. (CinemArt)
Asi chápu, proč se Havlík nespokojil s miniaturní „procházkovou“ konverzačkou, a že chtěl svůj film učinit vrstevnatějším a celkově atraktivnějším. Ve výsledku si tak ale možná spíše uškodil. Ostatně o neokázalé síle a kráse výše zmiňovaného subžánru nás v minulosti nepřesvědčil jen zmíněný Linklater, ale třeba také Vladimír Michálek ve filmu O rodičích a dětech, kde si spolu o životě moc pěkně povídali Josef Somr se synem v podání Davida Novotného.
Minuta věčnosti
Minúta večnosti
