Otec

84%

Komentáře a recenze 18

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 089 bodů
8
The Father je hereckým koncertem pana Hopkinse. Žasnu a smekám. Neuvěřitelný herecký výkon dělá z už tak výborného filmu lahůdkovou citovou záležitost. Snímek tak upřímný a smutný. Jen těžko se při sledování ubráníte slzám. tohle je příběh, který se může stát každému a ukazuje následky nemoci v nezkreslené formě.
Pete69
Pete69
29 851 bodů
8
Film o Alzheimerově nemoci a útrapami, kterými si prochází okolí nemocného, ale hlavně on sám.. Anthony Hopkins opět ukázal, jaký je herec a je to opravdu vynikající podívaná. Trošku to působí, jako konec herecké legendy, ale já doufám, že tohoto herce uvidíme v dalších rolích.. Film diváka doslova emocionálně vysaje na samotné dno, ale přesto stojí za to ho vidět. Hluboké, autentické, přitom důstojně.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 284 bodů
8
Efektní, čistý film, který nezapře původ v divadelní hře. Zrovna nedávno jsem tu psal, že herecké exhibice mě příliš nezajímají, ale musím uznat, že tenhle "subžánr" zfilmovaného divadla má svojí nezaměnitelnou energii právě díky herectví. Taky zajímavá práce se subjektivním pohledem.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
10
Nejúspěšnější divadelní hrou tvůrce Floriana Zellera je Le Père. Divadelní drama z roku 2014, která pojednává o muži se zhoršující demencí posbírala mnoho divadelních ocenění a mnoho jí bere jako nejuznávanější divadelní představení uplynulé dekády. Zellerova hra se v roce 2015 dočkala filmové adaptace v podobě snímku Floride, nyní se ovšem sám Zeller rozhodl svou hru převést do filmové podoby jako svůj režijní filmový debut. Hlavních rolí muže trpícího demencí a jeho dcery se zhostili Anthony Hopkins a Olivia Colman a film je aktuálně i držitelem několika nominací na následující ročník Oscarů. A to naprostým právem. The Father bude moc v následujících letech fungovat jako ideální příklad toho, jak zadaptovat divadelní hru. Samotný film má štěstí nejspíše v tom, že jeho filmovou adaptaci točil člověk, který vytvořil předlohu. Většina divadelních her jsou v podstatě komorní záležitostí, které se z velké části odehrávají pouze na jedné lokaci a jsou především o dialozích. Mezi divadlem a filmem je obrovský rozdíl, přičemž se člověk mohl snadno obávat, zda Zeller svůj přechod zvládne. A je skvělé vidět, že Zellerovi skutečně nedělá problém natočit skvostný celovečerní film. The Father je příběhem, který se odehrává z pohledu nemocného člověka. Člověka, který nepoznává své blízké a svůj byt. Člověka, který má své nejlepší časy skutečně za sebou. Člověka, který si časem nebude pamatovat už vůbec nic. Anthony Hopkins předvádí jeden ze svých nejsilnějších hereckých výkonů ve své kariéře, což už u někoho jako Anthony Hopkins něco znamená. Hopkinsovi by tu demenci člověk snad skutečně věřil a to jen dokazuje, jak silný jeho výkon je. Ztvárnění Anthonyho Anthony Hopkinsem je jeden z nejsilnějších hereckých hereckých výkonů uplynulého roku a už dlouho jsem neměl pocit, že by Anthony Hopkins patřil mezi mé nejoblíbenější herce právem. Hopkinsovi už je sice 83 let, přesto doufám, že se do hereckého důchodu jen tak nevydá. Zcela očividně na to totiž pořád má. Kromě Hopkinse je ovšem film také plný dalších výrazných a bravurních hereckých výkonů. Kromě Rufuse Sewella, Imogen Potts nebo Marka Gatisse je pochopitelně nejvýraznější Olivia Colman. Jedna z nejtalentovanějších britských hereček současnosti je jako Anthonyho dcera Anne jednoduše dokonalá a osobně tipuju, že po Favoritce získá dalšího Oscara, protože je jednoduše skvělá. Dynamický vztah mezi nemocným otcem a dcerou je díky herecké chemii s Hopkinsem skutečně silný a Colman po vzoru Hopkinse předvádí jeden ze svých životních výkonů. The Father působí jako film, jehož tvůrce očividně má vizi. I díky tomu, že Zeller napsal divadelní předlohu dost dobře ví, jak divadelní námět převést do zcela jinak fungující filmové podoby. The Father je sice komorní záležitostí, která vzniká dle komorní knižní předlohy, automaticky to ale neznamená, že by film vypadal divadelně. Zeller si uvědomuje, že se s filmovými herci musí pracovat tak trochu jinak než s těmi divadelními a i díky tomu to tolik funguje. Dokazuje se, že Zeller přesně věděl, jak herce vést a díky pochopitelné znalosti divadelní předlohy moc dobře věděl, co od herců v tomto podání chce. Zároveň The Father zaujme vizuálem. Kamera Bena Smitharda je výrazná a chvílemi skutečně dynamičtější, než by člověk čekal. I díky ní The Father funguje jako sonda do duše nemocného člověka. Především je ale The Father skutečně depresivní podívanou, kdy je velmi smutné pozorovat hlavního hrdinu v jeho mentální formě. Formě, kdy mu snaha o pomoc od rodiny i blízkých připadá jako dýka do zad a kdy zapomněl důležité události v uplynulých letech. Samotné finále je poté emocionálním gejzírem, které dokazuje, že tohle obtížné téma je skutečně zpracované s neskutečnou silou a především je před ním důležité dbát na každý detail v dialozích. Ve finále totiž do sebe zapadne mozaika, která tragičnosti Anthonyho poslední fáze života přidává ještě o něco navíc. A osobně jsem to Zellerově scénáři (se kterým pomáhal Christopher Hampton) a tvůrčímu podání sežral i s navijákem. I proto, že z vlastních zážitků vím, jak těžké je žít s blízkým člověkem, který trpí demencí a z The Father jsem cítil, že jde o realistické ztvárnění téhle obtížné životní situace. Což je dokonalé i smutné zároveň. The Father možná nepatří mezi žhavé oscarové kandidáty, přesto ho osobně řadím mezi nejlepší filmy minulého roku. A to nejen díky hereckým výkonům Hopkinse a Colman, ale také díky výraznému tvůrčímu uchopení a především skutečnému tahu na branku. Zeller má nyní slušně nakročeno k tomu, aby byl krom jednoho z nejuznávanějších divadelních autorů také jeden z nejvýraznějších vycházejících režisérů současnosti. Výtečná podívaná.......
hrumsrt
hrumsrt
9 335 bodů
8
Komorní film, který splňuje rysy, že jde o divadelní adaptaci. Celý je to mimořádně zmatený, až mi to někdy jako divákovi samotnému bylo nepříjemné. Což jen dokazuje, jak perfektní nápad tahle kompozice je! Fascinuje mě, jak sir Anthony Hopkins dokáže i do téhle role vnést takový ten svůj šarm, to svoje kouzlo, které ho provází celou kariéru. V nominovaných na Oscara neměl konkurenci! Úžasný, jak si film hraje s divákem, jak si vlastně nemůžete být ničím jistí. A velmi rychle se mě zmocnila touha vědět, co je hergot ta realita! Příběh, který tak nějak píše sám život.. Doufám, že tu s námi sir Hopkins bude ještě dlouho, jelikož ten jeho "nadhled" (nevím jak to popsat, ale myslím, ten osobitý šarm, který dává každé svojí postavě) nemá nikdo! 80%
JosefTomas
JosefTomas
9 025 bodů
9
Chválit Hopkinse je v tomto případě trochu zbytečné (nejen, že to už udělalo mnoho přede mnou a dokonce si toho všimla jinak solidně přehlížející Akademie, ale hlavně Hopkins je prostě skvělý herec), a tak se rovnou pustím do uchopení Alzheimerovi poruchy. Zeller si s vámi krásně hraje, kdy vám záměrně předhazuje matoucí střídání rolí, překrývá informace dohromady a nechá vás stejně jak Hopkinse padat níž a níž. Nikdy ale nepředhazuje nic bez rozmyslu, neboť přesně ví, co vám předkládá a vy na konci víte úplně všechno. Dostat se do mysli takovýchto lidí, co trpí touto zákeřnou chorobou, je sice nemožné, ale tento film se k tomu přibližuje pravděpodobně nejlépe.
Jamie76
Jamie76
4 275 bodů
8
Neuvěřitelně zahrané pane Hopkins… Při sledovaní tohoto krásného a i trochu smutnějšího filmu budete mít zmatek v hlavě, nakonec jsem všechno rozuzloval, ale vidět to z pohledu toho starého a zmateného člověka je zajímavé a povedené zpracování.
slord
slord
3 832 bodů
8
Anthony Hopkins ako muž s demenciou, ktorý stráca kontakt s realitou a nevie čo je skutočné a čo výplod jeho rozpadávajucej sa mysle. Hopkins predviedol výkon hodný Oscara a nedivil by som sa keby ho aj dostal. Komorná dráma, ktorá spolieha hlavne na dialógy a skvelé herecké výkony. 8/10
blackkocour
blackkocour
3 745 bodů
10
jaký kurva Alzheimer? Jen posadili sira Hopkinse do křesla a pustili kameru, what is this, what is theses..
aquiver
aquiver
2 107 bodů
8
Bolestivě smutné konverzační drama, které se vnitřně dotkne každého...