Enon
1 096 bodů •
10
Vzhled není všechno, důležitá je duše a jaký je člověk uvnitř, to mě tenhle film naučil. Přesně tyto filmy jsou pro mě nejhorší na zhodnocení, jelikož mě tak chytí za srdce, že se pro mě stává až nemožným k nim cokoliv říct. Celý film je neskutečně autentická a emocionální výpověď nemocného člověka, který ztratil někoho sobě blízkého a s tím i vůli k životu. V jeho posledních dnech života chce ještě naposledy vidět svou dceru, jejíž výchovu zameškal, najít v ní pochopení pro jeho minulé chyby a hlavně... jí poznat. Téma člověka, který je v nitru křehký a dobrý, ale přesto skrz různé důvody jaksi nemá důvod žít, už jsem viděl několikrát a toto téma je pro mě asi zdaleka nejsilnější. Právě do těchto lidí, jako je Charlie nebo například John Coffey ze Zelené míle, se dokážu nejvíce vcítit a prožívat s nimi veškeré situace. Když potom dojde na jejich konec, je to ten největší zásah do srdce, co mi můžou filmy nabídnout... co mi tenhle film nabídl. Momenty, kdy jsem se chopil kapesníků zde byly snad čtyři, ne-li více. Charlieho ustavičné omlouvání a optimismus mi byli tak sympatické, že jsem si tu postavu hrozně oblíbil a když pak své dceři říkal to, jak je úžasná, cítil jsem přesně to, co cítil on. Jednoduše, poznamenalo mě to a já si z toho odnáším jen to dobré, všechny zprávy vyslané z úst Charlieho do života se ve mně uchytí ještě na hodně dlouhou dobu a dunivý smutný soundtrack jakbysmet. 85%
