martin-mickey-stusak
28 422 bodů •
6
Jen jedna událost může být nejtragičtější pro rodiče a o tom, jak se s tím oba vyrovnávají, je tento snímek vyprávějící o naději, přátelství a hlavně o upřímnosti. Příběh hořkosladce depresivní a do značné míry sentimentální na bázi sappy melodramatu. Poselství tohoto snímku o uzdravení duše, mysli a především vzájemné lásky po tragédii je vážnější, než jak vypadá. Citová a emoční stránka věci je sice hlavní devizou, ale autoři se ji přeci jen snažili odlehčit nějakým tím humorem. Humorem však opravdu lehkým, aby nepřekrýval vážnost situace. Myšlenka není jen o bolesti ze ztráty, ale hlavně o lidské dezorientaci, která je důsledkem toho, jak se nám život dokáže nečekaně změnit ze dne na den, aniž by to kdokoliv čekal. Inteligentní přístup k tématice však není přímým tahem na branku, i když snaha viditelná je. Některé situace jsou těžkopádnější, tudíž hůře uchopitelné. Takový námět měl být spíše zpracován artově, kde by to mohlo dosáhnout větší hloubky. Více by evokoval psychologicky motivační pocit pro ty diváky, kteří zažili rodinnou tragédii podobnou s tím, že nejsou pro zvládnutí situace sami a že jim lze pomoci situaci zvládnout. A daleko lépe by se dala uchopit metafora se špačkem. Snímek je tedy takový jaký je. Vlivem protagonistů v hlavních rolích leckdo bude očekávat komedii, ale dojde ke zklamání. Vážnější role je holt vážnější role a vidět v takové pozici komediální herce je v podstatě stejné, jako vidět v komediálních rolích akční borce. Snímek se do paměti diváků nedostane a to nejen tím, že už takovýto námět byl zpracován nesčíslněkrát a daleko povedeněji.
