90%
Snad vyjma Irčana si nevzpomínám, že by se v originální nabídce Netflixu někdy objevil film, jehož retrospektivní příběh by odrážel takovou radost z vyprávění. Může se zdát, že film sestává ze dvou odlišných částí, kdy první jen popisuje dobu a druhá odbočuje k samotné vesmírné misi. Výtky ohledně nekonzistence ovšem přehlíží, jak Linklater svůj dětský svět formuje subjektivně a že příběh lze číst z dvojí perspektivy – jako vyprávění o snění a dospívání v éře kosmického věku i jako naivní sci-fi, kdy dítě opravdu cestuje do vesmíru a překonává bariéry, které byly ještě donedávna nezdolatelné.
Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku
