Spencer

61%

Komentáře a recenze 6

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 088 bodů
3.5
Horší vykreslení si snad Diana ani nezasloužila. Spencer je dlouhou táhnoucí se nudou u které jsem měl pocit, že snad nikdy neskončí. Diana v podání Stewart je krajně nesympatická (psychicky nemocná) a celý film působí studeným dojmem. Artovka nad kterou si budou kritici honit sukně někde na festivalu, ale pro normálního diváka těžce stravitelná. Nevím co to je dnes v módě vyprávět smyšlené příběhy co by kdyby, jak to mohlo být a co se mohlo možná někdy stát.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
6
Způsob, jakým Larraín vede Stewart, je pro mě vrcholně nepříjemný až nesnesitelný na sledování. Protože totéž dělal u Portman v Jackie, jsem ochotný připustit, že to je nějaký jeho záměr. Jenže k čemu to fetišistické imitování tak enormně strhávající pozornost a bránící jakémukoliv proniknutí do filmu a zneviditelnění média slouží? Samozřejmě, že existují filmy, kde by dávalo smysl, že má být umělost co nejvíc viditelná, ale proč tady? Napadají mě hypotetická vysvětlení, jako že umělost filmu má reflektovat umělost života, v němž je Diana uvězněna. Podobně vágní vysvětlení jde samozřejmě uvalit na každé blbé rozhodnutí, když má člověk trochu fantazie. Nutno ale dodat, že u Spencer takové čtení funguje mnohem líp než u Jackie, protože celé to klišé uvězněné Diany je pořád relativně nosná věc. Osobně se jen cítím trochu otrávený, když mám sympatizovat s trpícími milionáři - ono to totiž není tak smrtelný. Špatně se vdala, královská rodina jí lezla na nervy, tak se rozvedla... a tím by to bylo vyřešeno. A mezi tím teda sní, aby mohla Vánoce místo královského paláce trávit ve svém rodném paláci. Sad :-(. Filmaři si to zřejmě uvědomují, tak vkládají Dianiny představy a halucinace, aby touhle lacinou berličkou zostřili konflikt, který není sám o sobě zase tak zajímavý, intenzivní ani důležitý. Jako přepjatá performance subjektivního pocitu bezvýchodnosti a uvěznění mě to ale i přes všechno, co píšu, opravdu dokázalo místy zaujmout a strhnout, to uznávám. Rozhodně by se ale dalo říct, že Spencer je takový ekvivalent českého chcípáckého filmu, který je založený na neustálé sebelítosti protagonisty. Tím více živené, že jde o film natolik subjektivní, že "druhá strana" osciluje mezi nepřítomností a monstrozitou, takže Dianu nejde konfrontovat ničím přesahujícím její úhel pohledu. Tahle Diana navíc zřejmě plně odpovídá veřejnému nekomplikovaně trpitelskému obrazu Spencer, který nemá ambici reflektovat skutečnou komplexitu Dianiny osoby - ženy, která tvrdila, že nechce být vnímána jako výjimečná, ale zároveň byla v neustálém kontaktu s médii, informovala je o svém pohybu, aby na ni všude mohli čekat fotografové, a šířila drby z královské rodiny, aby vždy zůstala v čele pozornosti. Je legrační, že tu Dianě neustále někdo vykládá, jak musí budovat svůj obraz, čemuž se ona diví, když skutečná Diana byla asi nejschopnější individuální člověk královské rodiny co do manipulace s médii a veřejným obrazem a dokázala stočit narativ směrem, jakým chtěla, tváří v tvář celé buckinghamské mašině. Respektuju, že tvůrci se tenhle aspekt rozhodli ignorovat ve jménu jednodušší fantazie, je ale na místě říct, že tohle je přesně film, jaký by Diana chtěla, aby o ní vznikl, zobrazující ji jako naivní, nekonečně citlivou a křehkou ničenou ženu. Spencer funguje tako taková manýristická extenze všech těch minisérií a dokusérií o královské rodině, která o ní vypráví tragické příběhy, jaké chceme sledovat, s trochu větší finesou.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
6
Roberta Pattinsona i Kristen Stewart bezpochyby nejvíce proslavila série Twilight sága. Oba se následně po konci série vydali směrem, kdy ztvárňují vážnější a náročnější role, aby dokázali, že nejsou jen ty hezké tvářičky z Twilightu a skutečně jsou schopnými herci. Robert Pattinson se tak objevil v menších filmech jako Dobrý časy, High Life či Maják a též se z něj stal nový Batman. Ani Stewart nezůstává herecky pozadu, což dokazuje i fakt, že se zhostila hlavní role princezny Diany v dramatu Spencer a aktuálně je jednou z předních kandidátek na nominaci na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon roku. Stojí ovšem Spencer vůbec za pozornost? Režie se ujal chilský filmař Pablo Larraín, tvůrce například dramatu Jackie, kde Natalie Portman ztvárnila Jackie Kennedy v krátkém období po smrti jejího manžela Johna Kennedyho. Drama, které postrádalo, nedošlo v něm k žádnému vyvrcholení, spousty momentů ve finále nemělo žádnou pointu a celé to prostě působilo jako záležitost, která se chtěla prodat jen skrze smutné téma a alespoň vydařený výkon Natalie Portman. Stejně jako Jackie poté Spencer není klasická biografie. Spíše má dle zahraničních věhlasů skutečně blíž k klaustrofobickému hororu, který strávené Vánoce v kruhu královské rodiny prezentuje jako nepříjemné peklo. A alespoň netradiční pojetí takovéto látky trochu existenci Spencer ospravedlňuje. Jisté problémy, které měla už Jackie převládají i zde. Celé to vlastně hezky vypadá, kostýmy, výprava a masky působí dobře. Opět to celé táhne nahoru hlavní ženský herecký výkon, kdy je přeměna Stewart do role princezny Diany v jistém ohledu působivá a i přes americký původ působí Stewart jako britská princezna věrohodně. Jako u Jackie se v průběhu projeví jistá chladnost, na rozdíl od Jackie zde ovšem ta chladnost není tolik patrná a označení za klaustrofobický horor dává v průběhu větší a větší smysl. Na rozdíl od Jackie je alespoň u Spencer skutečně cítit nějaká osobitost. Smutný příběh Diany Spencer je zde vyprávěn ve zcela novém světle, královská rodina v průběhu působí úplně stejně jako z vyprávění prince Harryho a Megan Markle u Oprah Winfrey. V průběhu se bohužel ukáže, že to celé jako v Jackie působí uměle, přitom tahle látka si přímo říká o to, aby v ní byl skutečně cítit kus citu a film se mohl divákovi dostat pod kůži. Spencer ovšem alespoň v jistých momentech skutečně dokáže něco vzbudit, na rozdíl od Jackie působí jako film, kde se něco načne a pak to má celé má nějakou dohru a smysl. Je tam alespoň nějaká gradace a vývoj z bodu A do bodu B. V průběhu se jen možná ukáže, že období, které film zpracovává možná není úplně nejnosnější. Film, který by vyprávěl příběh Diany Spencer od jejího zasnoubení s princem Charlesem až po definitivní rozvod by byl ve finále rozhodně nosnější i přesto, že příběh nešťastného manželského svazku je většině lidí známý. Steven Knight se ve svém scénáři tak alespoň Vánoce Diany v roce 1991 okořenil o různé halucinace. Především se navíc film snaží Dianu Spencer vykreslit jako citlivou osobu, která nikdy nechtěla být středem pozornosti. Stejně jako Diana z roku 2013 od Olivera Hirschbiegela s Naomi Watts je Spencer filmem, který by se Diane Spencer líbil, protože jí ztělesňuje přesně takovou, jak sama sebe nejspíš chtěla za každou cenu vnímat. Přitom právě případný film, který by Dianu prodal jako osobu, která i přes popírání přeci jen o pozornost toužila a byla pořád v kontaktu s médii, vznikl by z toho zajímavý film o komplexní postavě. K té má Diana Kristen Stewart pořád přeci jen daleko a většinu času je to pořád především nevinná oběť, která musí trávit Vánoce se zkaženou královskou rodinou. Celý to v součtu působí neskutečně černobílé, což je prostě škoda. Nejhorším faktem je to, že i když Diana Spencer hlavní hrdinkou, její osobnost film prostě dostatečně neprozkoumá a nevykreslí. Stewart možná hraje skutečně dobře, její Diana se ovšem dá v rámci Spencera skutečně popsat v jedné větě, což o skutečné princezně nešlo. Larraín možná bývalé ženě prince Charlese ve finále dělá větší poctu než pár let nazpátek právě Jackie Kennedy, pořád to ovšem působí dojmem, že realizoval film bez skutečného procítění. Spencer je v mnoha ohledech sice vydařenější než Jackie, většina problémů, které měla už právě Jackie ovšem zůstávají i u Spencer. Kristen Stewart se bez oscarové nominace nejspíš neobejde a to netradiční pojetí, které skutečně může vyvolat pocity nepříjemného klaustrofobického hororu je alespoň trochu neokoukané a osobité. Pořád je to černobílé, rozhodnutí zaměřit se právě pouze na Vánoce 1991 je ve finále trochu zvláštní, protože toto období skutečně dvakrát nosné není (i když na jeho konci dojde k zásadnímu bodu v životě Diany Spencer) a celé to vlastně ničím dvakrát nestrhne. Řemeslně ovšem rozhodně solidní práce a na rozdíl od Jackie Spencer alespoň působí jako umělecký film a ne jako něco, co si na umění pouze hraje. Za rok si na Spencer ovšem nikdo nevzpomene....
avenis
avenis
8 067 bodů
6
Kirsten Stewart byla sice za tuto roli nominovaná na Oscara a fakt je, že se hodně snažila chytit Dianiny pohyby, koulení očima a rozháranost, ale v řadě jejích představitelek moc nevyčnívá. Na druhou stranu vykreslení toho, co se dělo v Dianině hlavě mi připadá jako hodně se pravdě blížící. Otázkou je, do jaké míry v jejím případě působila kombinace její rozmazlenosti, špatné odolnosti proti tlaku, sebelítosti a vzpurnosti. Zajímavé je upozadění ostatních urozených členů rodiny a naopak vyzdvižení těch neurozených v jejím okolí. V každém případě jde o pouhý útržek z jejího života, v němž z 90 % vidíme svény ze soukromí a prakticky nic z jejích oficiálních povinností na veřejnosti. Takhle to vypadá, že měla fůru času, kdy se nudila a měla tudíž prostor pro své depresivní stavy. Hudba, která ve vypjatých situacích nesnesitelně skřípe, navozuje ten správný pocit a celkový dojem je pak rovněž takový. Nepříjemný.
winetach
winetach
1 927 bodů
4
Celý film vystihuje len jedno slovo - otravné