Chlast

82%

Komentáře a recenze 23

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 084 bodů
8
Spojení Mikkelsena a Vinterberga růže přináší. Už jejich předchozí Hon byl takřka dokonalou podívanou a i tentokrát doručily divácky zážitek o kterém se bude dlouho mluvit. Chlast je příběh o krizi, přátelství a chlastu. Jakkoliv se může na začátku jevit, že alkohol je dobrým přítelem, tak opak je pravdou což poznají i hlavní představitelé. Je hrozně jednoduché tomu propadnout a přitom si tvrdit, že nemáte problém. Přesto se Chlast nesnaží moralizovat a ukazovat jen ty stinné stránky. Snaží se nad filmem držet určitý nadhled což dokazuje i závěrečná scéna.
Pete69
Pete69
29 697 bodů
7
Zajímavý snímek a partě upjatých skandinávských učitelů, kteří se rozhodnou experimentovat s alkoholem v práce, aby se uvolnili a celkově se jim zlepšil život. Samozřejmě je to blbost a alkoholu propadnou, většině to zničí život a skončí to tak, jak jsem čekal. Oscarový snímek? Nechám na odbornících.. Za mě pěkný film, ve kterém exceluje můj oblíbenec Mads Mikkelsen. Stejně se mi líbil třeba náš film na podobné téma.. Úsměvy smutných mužů.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
8
Sice dám čtyři, protože mám pro Vinterberga slabost, ale nemůžu upřít, že jsem trochu zklamaný - asi jsem u film s tak výrazným high conceptem čekal trochu větší souběžnost a navázanost toho, co sleduju.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
10
Dánský režisér a scenárista Thomas Vinterberg zvládl hodně zaujmout svým filmem Hon z roku 2012. Dánský snímek o vychovatelovi ve školce, jenž je obviněn z pedofilie a stává se tak nenáviděným terčem vesnické komunity byl silným a nepříjemným zážitkem o velmi citlivém tématu, který se právem dočkal uznání víceméně po celém světě a dočkal se i nominace na Oscara za nejlepší zahraniční film. Vinterberg se díky tomu částečně dostal i do Hollywoodu novou adaptaci Daleko od hlučícího davu, především ale nadále tvořil v Dánsku a dále od doby Honu zvládl natočit filmy Komuna a Kursk. Vinterbergův nový film je ale jeho první zcela dánská produkce od Honu a já rád můžu říct, že je Vinterbergův návrat k dánským kořenům naprosto parádní a to pro mně osobně tak moc, že jsem ještě spokojenější než u Honu. Po velmi silném a citlivém tématu si u své novinky Chlast vzal Vinterberg na paškál další velmi zajímavé téma, které se navíc na rozdíl od tématu Honu ještě víceméně nikde neprobralo- Dle jisté teorie by totiž člověk měl žít s jistou dávkou alkoholu v krvi. Stejně jako u Honu Vinterberg sepsal scénář společně s Tobiasem Lindholmem a na pozadí už tak velmi zajímavé a subjektivní teorie vytvořili velmi komplexní námět, kterému nechybí správná gradace, sympatické a zajímavé charaktery nebo emocionální vyvrcholení v těch správných momentech. I díky tomuto všemu má ve finále Chlast stejně jako Hon potenciál oslovit výraznou škálu diváků po celém světě a Vinterberg zde opět předvádí, že skutečně jde o evropského tvůrce, který by se v Hollywoodu ztratit nemusel (i přesto, že ke slovu dokonalost mají jeho Daleko od hlučícího davu nebo Kursk hodně daleko). Vinterberg pracuje s naprosto skvělou hlavní čtveřici- Magnusem Millangem, Larsem Ranthem, Thomasem Bo Larsenem a především Madsem Mikkelsenem. S každým z těchto herců už Vinterberg spolupracoval a žádný člen ústřední čtveřice není nevýrazný a každý z nich dostává možnost zazářit. Stěžejním matadorem je ale především právě vždy výborný Mads Mikkelsen, který si stejně jako kdysi u Honu opět koleduje o nominaci na Oscara, ke které se snad doslova dotančí. Jeho postava vyhořelého učitele dějepisu je nejvýraznější a Mikkelsen je opět hlavním králem scény, kdy ho prostě jeho charizmatem, hlasovým projevem či emocionálními hereckými projevy nejde nemilovat. Pro tohohle dána už mám delší dobu slabost a každý jeho nový herecký projekt budu nadále s radostí vyhlížet. Především se ale už z tak zajímavé teorie skutečně zvládl stvořit jedinečný příběh, který toho o slastech a neslastech alkoholu řekne opravdu hodně. Už samotná tématika může českému národu plného alkoholiků neskutečně sednout a především se každý člověk, jenž to tak trochu přehnal s alkoholem v charakterech filmu pozná. Především naprosto parádní kontrast čtveřice učitelů, kteří chlastají z důvodu ,, akademických´´ účelů a mladých lidí, kteří chlast vnímají víceméně jako akt dospělosti (což je nesmysl) a neuvědomují si jak snadno je alkohol může dostat na dno je v hloubce Chlastu neuvěřitelně pocitově silný a je jen důkazem toho, jak výrazné vrstvy pecka sehraného dánského týmu má. Chlast je ukázkou naprosto inteligentního scénáře, živelného vyprávění a především schopnosti balancovat mezi odlehčenými a vážnějšími momenty. Pokusy o černý humor u Chlastu fungují, přesto se tu ale pořád rozjíždí především sonda do experimentu, který se potencionálně skutečně může ošklivě zvrtnout pokud se to s alkoholem přežene nad míru. Jaké množství je vlastně ta ideální dávka v alkoholu krvi? To není tak jednoduchá odpověď a i díky tomu se experiment může hlavní čtveřici snadno dostat mimo kontrolu. Zásadní moment uvědomění si toho, že méně je někdy více a všeho moc někdy škodí je víceméně geniální pomrknutím na všechny poživatelé alkoholů, kteří by měli včas zabrzdit. V Chlastu tak snadno jde nalézt i menší náznak lehké satiry, kterou ale zároveň není nutné vážně hledat. Ten film je totiž pořád úkaz naprosto sebejistého režijního uchopení, který skutečně vytvořil jeden z nejsilnějších zážitků roku. A to rozhodně není málo. Na internetu už jsem stihl zaregistrovat lehké výtky, které Chlastu vytýkají trošku zdlouhavý či neuspokojivý konec nebo možná menší emocionální dopad než by chtěli. A já s tím nesouhlasím, protože mě nejenom konec vyloženě dojal, ale finále je pro mně jasnou silnou tečkou za celým vyprávěním a nedokážu si krom menších dramaturgických přešlapů či lehkého napůl nevyužitého potenciálu z pár momentů vybavit něco co by se Chlastu dalo vyloženě vyčítat. Vizuálním zpracováním ještě lákavější než Hon a i pocitově nakonec přece jen těsně upřednostňuji právě Chlast. Vinterberg se vrátil k dánským kořenům v plné síle a Mikkelsen ukazuje, že by se jako tanečník nemusel stydět. Až se tedy česká kina opět otevřou, doufám, že se tahle dánská pecka dočká vřelého diváckého přijetí a Mikkelsen si skutečně pro tu sošku dojde. Už jen kvůli tomu potencionálnímu tanečku v rouškami narvaném Dolby Theatre!
hrumsrt
hrumsrt
9 279 bodů
8
Mně filmy jako tento baví.. Má-li snímek nějaký smysl, či sebou nese i něco navíc (hlubší význam). Tady se tomu dostává! Chtěl bych upozornit, že pánové nám soustavě porušovali zákoník práce a bezpečnostní předpisy na pracovišti, když vykonávali zaměstnání pod vlivem ;). Všichni známe spojení "Chlastat (pít) jako Dán!", ale tady se tomu dává filmová podoba. Je až smutné, jak dobře se jako učitelé měli, tady by si ani ten alkohol nemohli dovolit, a aby byli podnapilí celý den, tak by museli pít krabičák. Trošku mě mrzí, že to nezasáhli do většího extrému, vlastně vrcholem bylo, že se v noci pomočil. Stejně tak mohli klidně vynechat nefunkční manželství a rutinní sex ve stanu.. Ale na druhou stranu zatraceně se jim povedl hudební doprovod! Za mě nejlepší scény se odehráli ve škole, Mikkelsenovi hodiny, či "maturita formalita". Závěr mi přišel asi až moc vyhrocený a ani nám k němu podle mě film nedal důvod (??). Perfektní tečkou byla finální oslavička. Nejlepší film roku 2020? 80%
Klajnik
Klajnik
8 589 bodů
7
Film je postaven na tezi o microdosingu alkoholu, ale kvůli dramatickým účelům se to trochu zvrhne. Ač jde o lidský film. Říkám si však, že to mohlo mít větší dějovej rozsah a být celé prokreslenější (vztah se ženou, krize středního věku, studie), ale současně si nestěžuju. Chlast je dobrou podívanou a byla radost se na Madse dívat. On je dost možná hlavním tahákem filmu. Některé scény svým herectvím podstatně vytáhl, případně by bez jeho schopností nefungovaly jak mají. V jedné scéně se skoro nedokáže vyslovit, ale divák skrz jeho herectví chápe, o rozsah toho, co se v něm děje, ač to verbálně prakticky nevysloví. Finální taneční číslo pak vnímám jako třešničku na dortu. Myslím, že Chlast žádná vada nehyzdí.
Toren
Toren
5 155 bodů
10
9/10. Sledovat Chlast... je jako chlast pít. Započne to onou krásnou zvědavostí, příjemnou náladou a atmosférou, načež se dostaví děsivý bolehlav, chybování a sražení na kolena, které vyvrcholí smyslným vystřízlivěním. Chlast je zkrátka jako život. A já život tuze rád! Více ZDE
Floridsky
4 376 bodů
6
Vinterbergův Hon se mi dost líbil a tak jsem od Chlastu čekal další skvělé drama. Bohužel, trochu zklamání. Mikkelsen je tradičně parádní a jeho opileckej tanec na konci byl úžasný. Téma zaujalo, tragikomická nota byla fajn, ale nudilo to a film jsem sledoval na dvakrát, protože jsem v polovině usnul.
slord
slord
3 832 bodů
8
Veľmi fajn film so skvelým Madsom Mikkelsenom, ktorý ťahá celý film, avšak ani trojica kolegov nezaostáva. Téma filmu je zaujímava a dobre uchopená, aj keď občas trošku pomalšie zaberá, tak vie zaujať aj tak. A Madsov taneček je len čerešničkou na torte. 8/10
blackkocour
blackkocour
3 745 bodů
8
Jako člověku, kterému chlast nic neříká, nevyhledává žádnou podobnou společnost, a ani si nad tím, po nocích, nesnaží zakrýt svůj nahovno život, nemám rád alkohol, smrdí mi to a přijde mi to dokonce morálně závadné. Tenhle úchyl který má rád hovna z análu a každé co slovo od něho je nevhodný vulgarismus, neholduje alkoholu? Kde tenhle svět spěje, propánička? Mírné zklamání, Madse Mikkelse mám rád, a ne že by to jeho dřevěná brada dobře nezahrála, chraň mě Bůh, jen je to celý fakt jen o tom chlastu. A taky o tom, co lidská duše dokáže unést, a taky kolik dokáže unést alkoholu v krvi na té nejracionálnější hodnotě, abyste pak ve společnosti nevypadali jak prostoduchý umývač kachliček v Hornbachu. Asi jste už někdy slyšeli slovní rčení - Pít jako Dán! nebo ještě Vožrat se na Rusáka! Když jsme ten národ pivařů, jak se o nás říká, tak proč někdo neříká.. Vožrat se na Plzeňáka? nebo třeba Co jsi za zkurveného Pražáka?.. no hned to zní lépe, no ňi? Asi jsme fakt ostudou v té globalizaci, že nikdo nás nespojuje k alkoholu. Že já se můžu snažit, že pak? Ve valné části dost hluchých míst, kde by to ani ten chlast nezachránil. Alkohol je někdy možná fajn, třeba na oslavu se zbouřit jako drak po maturitě, připitek na první zásun Pepíčka, prostě jak se říká, bez alkoholu nedokážeš udělat žádnou párty, což dost nesouhlasím. I s takovým dětským šampusem se dají udělat brikule. Já tenhle pocit, mít příští ráno tak velkou kocovinu, že každý libozvučný tón mi jen trní na mozek, asi nikdy nezažiju, ale doufám že se mi o něm bude aspoň zdát. A taky se jednou vyspat ze skutečnou osobou, než jen z levačkou..