Sladký konec dne

Krystyna Janda dostala za svůj výkon hereckou cenu na loňském festivalu Sundance; právem, protože ztvárnit postavu, kterou okolí nechápe, je nadlidský úkol. Ovšem s porozuměním hrdinčiných motivací může mít potíž i poctivě se snažící divák. Nakonec skončí u konstatování, že režisér Jacek Borcuch Sladkým koncem dne zdaleka nepřekonal své slavné retro Vše, co miluji – a že italské scenerie se nikdy neokoukají.

I když řeší pozoruhodné a aktuální téma, hodil by se tento námět spíše pro knižní zpracování. Ať už se snaží tvůrci sebevíc, filmové médium nedokáže pouze pomocí obrazů a dialogů postihnou to, co všechno se odehrává v hlavě hlavní hrdinky. Ještě by to možná mělo šanci fungovat, kdyby se přidal vnitřní monolog.