Dark Waters (2019)

Očekával jsem velké věci a v podstatě jsem je dostal. V součtu jde možná o schematicky nijak vybočující právnické drama, které ale velmi chytře komunikuje s divákem a vyvolává pocit totální frustrace nad pragmaticky chladným oddalováním a nemohoucnosti zákona s jasným případem a navzdory zřejmým důkazům pohnout. Především je zajímavé, že pozornost většinou nemá být vedena zpětně, nýbrž právě dopředu, směrem k vyloženě vytouženému vyústění, které je ale stejně neutěšené jako události předtím. Být scénář podpůrnější vůči tradičně skvělému Ruffalovi a méně nachylný k rodinným klišé o pracovním sebeobětování, šlo by o jedem z nejlepších filmů roku.