marie-kolarova
2 829 bodů •
9
Žijí v městečku bez budoucnosti, zato s nekonečným množstvím vždy dostupné vodky. Sní o svém významu a upínají se k armádě. Oni přece zachránili Evropu a prohnilá Evropa si jich vůbec neváží. Vzorná školačka Máša pod masáží své matky opěvuje hrdinné vojáky a obdivuje armádu. Postarší Sergej pátrá po ostatcích padlých sovětských vojáků, aby si znovu připomínali nejlepší časy Rudé armády. K tomu přistupují aktuální drama rodičů, jejichž synové se nevrátili z Čečny a z Afganistánu: „Poslední dopis dorazil po jeho smrti, píše, že se brzy vrátí. Nakonec rakev s jeho ostatky dorazila dřív než poslední dopis.“ Máša reprezentuje typickou snaživou šprtku, přesto nedokáže zakrýt nejistotu a pochyby, zda to, co ji matka vtlouká do hlavy, je její jedinou možnou budoucností. Matka jí chce zocelit, jak hrdě prohlašuje. Škoda, možná by Máša pomohlo víc, kdyby ji řekla, že ji má ráda a učila ji vnímat realitu té příšerné díry. Posmutnělý starší muž nechápe: „My jsme dobrý lid, pracovitý lid, a proč se nám vede takto?“ A na adresu Putina přidává vulgární slova.
