Po krachu osmé série se značka jevila opotřebovaně, přitom Rodem draka dost možná dosahuje nového vrcholu. A to přestože v porovnání s Prsteny moci už neohromí svými production values. Nicméně špičkové obsazení, pochopení publika a obstojná práce s předlohou vedou k velmi vydařené první řadě, která to přitom vzhledem k nutným položkám na seznamu vůbec neměla snadné.
Rod draka se pere se svou předlohou, pere se s návazností na Hru o trůny, pere se s našimi očekáváními. Tenhle souboj na třech frontách tvůrci zatím ustáli, ale viditelně jim dochází dech. Po první sezóně jsme byli plní optimismu, na konci druhé tápeme. Na seriál se krásně kouká a doufáme, že ti skvělí herci budou mít co dělat. Jestli se ale scenáristé nevzpamatují, riskujeme stejně neslavný konec jako minule.
Druhá série Rodu draka přichází s výraznou změnou tempa a první čtyři epizody nejspíš poslouží jako lakmusový papírek toho, jak moc pomalé vyprávění snesete. Zdá se, že v dalších dílech by to opět mohlo být o kus lepší. Jinak ale všechny silné stránky zůstávají, tou jsou v první řadě špičkoví herci, na něž je radost koukat i ve chvílích, kdy děj takřka stojí na místě.
Pokračování seriálu Rod draka na motivy knihy George R. R. Martina Oheň a krev staví na vrtkavém umění války a silných ženách v popředí konfliktů i emocí. Draci a jejich jezdci obsahově vyspěli, avšak nebaví tolik jako jejich ikonický předchůdce.
Tvůrci roztahují děj zbytečně do čtyř již oznámených sérií, namísto toho, aby poměrně krátkou knihu rozdělili na dvě, maximálně tři řady. Snaží se to zamaskovat menším počtem epizod, kdy namísto deseti dostaneme pouhých osm, to je ale druhý kámen úrazu. Seriál se totiž v mysli diváka pořádně ani neohřeje, a zase na dva roky zmizí. A to je strašně dlouhá doba na to držet v sobě nějaké emoce, zajímat se o postavy, mít k nim vztah a poté prožívat jejich úskalí.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
