Tvůrci doslova hýří filmařskými nápady (nezapomenutelná přednáška na téma 'dickpic', Rue v pozici noirového detektiva, snové muzikálové finále) a frajeřinky, které se tu celkem pravidelně předvádějí s kamerou (např. v ultimativním "pouťovém" čtvrtém díle), jsou i na poměry současné quality TV chvílemi vyloženě dechberoucí.
Místy je zkrátka patrné, že obří formální ambice tvůrcům přerůstají přes hlavu. Ale zatím se to daří maskovat právě tím, jak odvážné a kreativně realizované tyto ambice jsou. Nepamatuji jiný moderní seriál s lineárním příběhem, v němž by takřka každá epizoda vypadala úplně jinak a kde by menší nesoudržnosti překrývala umělecky opulentní a jednoduše ospravedlnitelná vize. Euforie vtáhne a nepustí. To, že zahrnuje i tvrdší násilí (ale nikdy ne uměle stylizované), nahotu a užívání drog by nemělo být pro kohokoli pohoršující.
Eufória je odvážna a nebojí sa ukázať takmer všetko. Je silná, ako po obsahovej, tak aj formálnej stránke a tento rok zatiaľ nemá v oblasti televíznej produkcie konkurenciu. Na čele všetkých výnimočných hereckých výkonov stojí hrdo a právoplatne nadaná Zendaya a dáva tomuto majstrovskému výtvoru základnú tvár.
Jen škoda, že scenáristům nevydrží toto tempo až do samotného konce a v závěrečných dvou dílech už přichází spíše s těmi okoukanými klišé a často už spíš vynucenými prostředky jak dostat nešťastnou Rue a spol. na ještě větší dno. A tam už se i jindy strhující vizuální stránka začíná malinko okoukávat.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
