Prázdný bílý papír umístěný a pulzující před objektivem kamery přitahuje v Tunisu dav kolemjdoucích. Jednoduchost tohoto konceptu se pomalu otevírá hluboké reflexi o samotné podstatě kinematografie (její tvorbě i kolektivním sledování) a zároveň sleduje tvary specifické sociální a politické krajiny.