martin-mickey-stusak
38 033 bodů •
10
Utrpení s pochopením životních pravd. Takový je nesmělý snímek o sirotkovi poznávající trápení a bolest. Vlivem daných okolností skončí v sirotčinci, kde očekává, že si ho vyzvedne do opatrovnictví po propuštění z věznice starší bratr. Ale vyzvedla si ho teta. Nastal konečně život jak má být? Příběh ukazuje daný realismus pohledu na chlapce celého okolí. Jak vrstevníků, tak i dospělých. A nemá to jednoduché. To, co ho podrží je vlastní odvaha i sebevědomí. Ale i to má své hranice. V jeho životě vládne sklíčenost a beznaděj. Chudá vesnice, spousta lidí, ale i tak se cítí být sám. Všude jen ošklivost ubohosti. Chlapec má charakter a představu o tom, co je dobré a co špatné. Osud mu dokonce nadělil i smysl pro spravedlnost. Zrada k němu se mísí s podlostí. Metronomický rytmus kol vlaku, prázdný autobus s jediným cestujícím, lavičky nádražního nástupiště v nočním šeru. Před krutým osudem není úniku. Snímek je krátký, ale vlastně je to dobře, neboť není prostor pro výmysly, jen aby se prodloužila stopáž. Příběh tak nabral na věrohodnosti, což potvrdí diváci, kteří prožili něco podobného. Ale jo, dalo by se z toho ještě vydolovat víc, ale i takto to postačí. O artový film se sice nejedná, což u takového tématu bývá obvyklé, ale i přesto po emoční stránce umí zasáhnout. Z tvůrčího hlediska trefa do černého.
Ničej
Abandoned