Shu'our akbar min el hob

Autem s megafonem na střeše projíždí starý muž jižním Libanonem a vyzývá lidi, aby se připojili k demonstraci na podporu svých bratří a sester, kteří obsadili tabákovou společnost a nyní jsou obléháni armádou. Jeho slova zní jako z dávné minulosti, neboť hovoří o událostech z roku 1973, na které si dnes málokdo vzpomene. Protesty tabákových farmářů z jihu proti monopolu velkých vlastníků půdy ani stávka za lepší pracovní podmínky dělníků v bejrútské továrně na čokoládu nejsou v kolektivní paměti země ukotveny. Všechny vzpomínky na toto sociální hnutí vymazala občanská válka a společnost je od té doby poznamenána hlubokým sektářským rozdělením.