Uznávaný americký herec portorikánského původu je známý především zápornými či nejednoznačnými rolemi, k čemuž ho předurčují jeho ostře řezané rysy a úzké vypočítavé oči. Benicio Del Toro ale v Karlových Varech ukázal svou lidskou stránku a při uvádění dvaadvacet let starého snímku, za který obdržel Oscara, oplýval úsměvy a optimismem.
Na televizní obrazovky se dnes odpoledne vrací poslední celovečerní film režiséra Juraje Herze (1934-2018) "Habermannův mlýn", který pojednává o soužití v Sudetech před válkou, za války a o společenském uspořádání po jejím konci. Pojďme si historické drama připomenout v recenzi z roku 2010. PŮVODNÍ TEXT: KONEČNĚ! Novinka Juraje Herze v sobě skrývá hned dvě dobré zprávy: 1) Tento kdysi výjimečný režisér natočil po necelých třiceti letech konečně zase film, který snese přísnější měřítka, 2) Čeští filmaři prolomili poslední tabu ohledně druhé světové války, trvalo jim to přesně 65 let.
Čeští sexuální predátoři (V síti), oscarové válečné drama (1917) nebo Harrison Ford jdoucí po stopách příběhu Jacka Londona (Volání divočiny). Kina počínaje včerejškem přinášejí čtyři nové snímky a jednu restaurovanou klasiku (Daleká cesta).
S kterým žebříčkem by se dalo souhlasit? No přece s tím, který se mě bezprostředně týká, sám jsem v něm hlasoval, nebo skupina, která žebříček vybírá je mi blízká. Tentokráte jsme poměřili náš žebříček s filmovými teoretiky, publicisty, kteří jsou veřejnosti méně známí. A výsledek? Samozřejmě rozdílný.
Organizátoři filmového festivalu Finále Plzeň představili program 28. ročníku oblíbené jarní přehlídky. Ta začne již v neděli 26. dubna a návštěvníkům během 7 dnů přinese jedinečné filmové zážitky v atraktivních kulisách. V premiéře se představí nová česká pohádka Malý Pán (2015). Filmy se budou promítat v unikátních interiérech architekta Adolfa Loose. Ve zdigitalizované podobě budou divákům uvedeny Staré pověsti české (1952) Jiřího Trnky. Ale to není zdaleka vše.
Se zemřelým režisérem Otakarem Vávrou (100) odešlo první století české kinematografie: žádná osobnost pro ni nebyla a není významnější a vlivnější. Přesto Vávrovi nelze stavět pomníky. Kdykoliv padnou jména jeho nejlepších filmů, vrátí se ozvěnou názvy jeho prorežimních úliteb. Kdykoliv se zmíní jeho desítky let trvající úspěšná pedagogická kariéra, její odkaz zkalí vzpomínka na cynický alibismus, s nímž režisér proplouval obludnými režimy 20. století.
