Name: Tenet
Released: 2020
Duration: 150 min
Rating: 76
Cast: John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki, Kenneth Branagh, Aaron Taylor-Johnson

Komentáře a recenze 75

Dle počtu bodů

Brenan88

47 089 bodů 29. 9. 2020

8.5

Nolan je inovátor každým coulem a jeho film jsou pro mne vždy velkým diváckým zážitkem. Stejně tak je to i u tohoto filmu. Tenet je špionážní film, který jste určitě ještě neviděli a i když ho možná úplně nepochopíte, tak to nevadí, protože si ho užijete stejně. Akce je natočená přehledně a je tak originální jak jen může být, příběh je zajímavý a herci výborní. tohle se musí vidět na velkém plátně.

Pete69

29 851 bodů 7. 2. 2021

7.5

Film o vojácích, kteří ochraňují svět pomocí cestování v čase. Lehce podobné s Počátkem, ale Počátek je pro mě přehlednější a propracovanější. U sledování Tenetu je potřeba uvařit si kávu, dobroty přichystat před sledováním filmu, protože pokud vám uteče jen minuta filmu, tak jste "ztraceni v čase". Náročný snímek plný skoků v čase a "invertních" scén spolu s těmi v reálném čase. Konec ale vše osvětlí a neodešel jsem zmatený, jak tomu chvílemi bylo při sledování filmu. Snímek si možná užiji ještě více, až se na něj podívám podruhé.

xxmartinxx

22 280 bodů 24. 8. 2020

Z Teneta jsem zmatený. Ne teda z jeho neusledovatelného děje, ale třeba z toho, jak jde tolik prostředků a nesporných kvalit tolika lidí vlepit do něčeho tak absurdního. Do filmu, který vyžaduje, abyste si vzali tužku a papír k popsání vztahu všech se všemi, ale zároveň spoléhá na naivní důvěřivost v těch nejbanálnějších interakcích, které budují drama logikou cimrmanovské divadelní hry. Když je boj za záchranu světa proti HORŠÍMU NEBEZPEČÍ NEŽ NUKLEÁRNÍ HOLOKAUST rváno na lidskou rovinu tím, že jediná ženská postava je emocionálně i fyzicky paralyzována, aby si ji mohli chlapi poponášet a mohla podléhat svým emocím a učit lidi (tedy muže) o síle tentokrát mateřské lásky - není to legrační jen při nějakém feministickém čtení, ale čistě svou nemotorností a deklamativností. V tom filmu je scéna, kdy muži dramaticky pronáší věty o tom, jak hrozící riziko zlikviduje všechny a všechno na planetě, aby se hrdinka připojila s dotazem "I mého syna?", která je všemi promptně ignorována, ale dramaticky během té věty zabručí pseudo-Zimmerova hudba. Což je úžasná ukázka (ne)schopnosti Christophera Nolana vložit do svého filmu lidské emoce, o což se bohužel nepřestává pokoušet. Nolanova neschopnost vyvolat pro mě jakýkoliv zájem o postavy je problematická primárně proto, že neustále vkládá scény, které tento zájem předpokládají. Já nepotřebuju film založený na empatii vůči postavám, ale Nolan chce, aby jeho filmy i takové byly. Každopádně nejsem ani tak zmatený ze zmatků v tom filmu, které považuju za záměrnou vrstvu a nevyvádí mě tedy z míry, že něčemu nerozumím. Jsem zmatený tím, že nevím, co by mě mělo pozvat ke vstupu a z čeho by měla pramenit moje potěcha z toho filmu. Přirovnal jsem to, uznávám, že s trochou jízlivosti,k sporťáku, co si muži v krizi středního věku hýčkají v garáži. Arbitrárně mu přikládají velkou váhu a jeho existence je pro ně naplňující a uklidňující, je do důkaz jejich statutu, vkusu a nadřazenosti. Ale kdo nesdílí náhodné přiřazení kvalit, ten se tomu směje - a to je můj případ. Já mám docela rád absurdní režijní exhibice a prvních pár minut mi ten film byl sympatický tím, jak v něm je všechno přes čáru a elementární logika je obětována zábavně nesmyslným, ale okázalým pitomostem, a tak to bylo fajn. Líbila se mi drzost filmu, který vyžaduje maximální soustředění a jeho fanoušci budou na každou výtku reagovat nesnesitelným "to je proto, žes to nepochopil", ale zároveň je započat větou "nesnaž se to pochopit, musíš to cítit", kterou zakrývá všechny lapsy ve funkčnosti toho, co se děje. Měl jsem dojem, že ten film dává sebereflektivně najevo, že ví, že estetika chytrosti je tu jenom ornamentální vrstva bez jakékoliv další hodnoty. Což by byl dobrý začátek. Jenže to nevydrželo. Asi i díky předvídatelnosti. Je to možná paradoxní výtka, ale po bitce v úložně je jasné, jaká bude pointa filmu, takže začíná být iritující, proč k tomu musí být tak doklopýtáno. A při nutnosti se tak maximálně soustředit a přitom neustále omlouvat pitomosti jak z béčkového akčňáku (žádný z heistů by nemohl vyjít, ignorována jsou základní bezpečnostní opatření - jeden z důvodů, proč je ten film tak nepřehledný, je ten, že když o něm přemýšlíte a snažíte se v tom udělat jasno, jak se film tváří, že vyžaduje, musíte zároveň počítat s tím, že v něm náhodné věci nemusí dávat ten nejjednodušší smysl a jakákoliv snaha tvořit si v hlavě mentální mapu je nemožná, když nemůžete vědět, jestli si najednou Nolan neřekl, že tahle zjevná samozřejmost se ho netýká) se to rychle omrzí. U Nolana se bere jaksi samozřejmě, že jeho filmy jsou chytřejší než divák a člověk má sklonit hlavu, pokud neviděl film pětkrát, a nestěžovat si. Já nechápu, proč by mělo být v tomhle konkrétním případě nejasné, kde hrdinové jsou a kdo jsou vlastně ti lidi, kteří na ně střílí, a nechápu, proč bych si měl pouštět film víckrát, abych to pochopil. A považuju za celkem drzý požadavek ze strany tohohle produktu, že bych za něj měl platit víckrát, a až pak směl říct, jestli se mi líbí nebo ne. Nevidím jediný důvod vygenerovaný dílem, proč by některé informace, které jsou nejasné, nejasné být měly. Tenet je prostě mix banality a překombinovanosti, k jehož ocenění nad rámec nepopiratelné technické opulence necítím žádnou potřebu. Můj komentář se asi bude vyvíjet, až se mi to trochu roztříbí. PS: Zimmerův fanoušek jsem nebyl nikdy, ale teda zlatý on - tohle fakt zní jako parodie na hudbu Hanse Zimmera z před deseti lety. Jediné horší než Zimmer je někdo, kdo je víc Zimmer než on. PPS: Kenneth Branagh slaps! Ale Nolanovi neodpustím, že nás ochudil o nejvíc awkward cestu z rodiného plachtění v historii.

hanys_

18 771 bodů 23. 1. 2021

Audiovizuálně zase laskomina, dějová linka zdánlivě jednoduchá, Pattinson skvělý..., ale to časové přetáčení pro mě bylo až moc těžce travitelné. Chce to rozhodně další projekce, ale nevím jestli na ně ještě někdy budu mít chuť. 6.5/10

lamps

15 156 bodů 27. 8. 2020

9.5

Tenet je film, o kterém bych toho chtěl napsat neskutečně mnoho, ale v momentálním časovém vytížení se zmůžu jen na strohé: Běžte na to do kina a nehledejte v tom pseudointelektuální metafyzické pozétství - nechte se vtáhnout do světa, jehož prezentace a vývoj v rámci narativního filmového díla už dlouho nebyly takhle působivé a uspokojivé v jejich samotném procesu. Více snad po dalších povinných projekcích.

filmfanouch6

12 644 bodů 26. 8. 2020

Christopher Nolan je bezpochyby (minimálně) jedním z nejlepších filmových tvůrců současnosti, který sice začínal u menších filmů jako Memento či Insomnia, svým šikovným talentem se ale dostal k Batmanovi začíná a krom toho, že dokázal ze svého Batmana udělat celou trilogii mu Warneři začali důvěřovat i u jiných velkých projektů a Nolan se tak prakticky stal v Hollywoodu jedním z mála filmařů, který si už víceméně mohl dělat co chce když z megahitů udělal originální sci-fi Počátek a Interstellar či válečné drama Dunkerk. Především po kvalitativní stránce jsou ale Nolanovy blockbustery jasným vrcholem a Nolan se už u většiny filmových diváků stál víceméně takovou sázkou na jistotu u které se divák začne těšit na každý nový film i přesto, že o něm zpočátku neví nic. Jeho nejnovější film Tenet poté konečně po škatulatech s vydáním kvůli COVID-19 doráží do kin a už informace o tom, že Nolan film dával dohromady přes 20 let nebo fakt, že jsme dostali kampaň, která byla sice naprosto parádní ale neprozradila téměř nic vytvořila další napjatě očekávanou filmovou událost u které se jen muselo čekat na to zda to Nolan opravdu opět zvládl.... a za mně rozhodně doráží pozitivní odpověď! Až Tenet mi dal vlastně odpověď na otázku co mě na Christopheru Nolanovi fascinuje nejmíň- Nolan je totiž speciální kombinaci blockbusterového, uměleckého a experimentálního režiséra, který si většinou ukousává velká sousta a naštěstí je většinou dokáže více než výborně strávit. Trilogie o Temném rytíři patří mezi nejvýraznější komiksové adaptace a Nolan jí celou pojmul jako vnitřní souboj hlavního hrdiny se strachem, chaosem a bolestí, v Počátku představil naprosto bravurní koncept a do detailů promyšlený svět snů, Interstellar je poté nejlepším zástupcem sci-fi žánru posledních let a i když je Dunkerk v porovnání s ostatními velkými Nolanovými filmy méně revoluční a především nedodá tak perfektní završení, které většinou skrývá velmi silný zvrat tak jde pořád o výborné filmařské řemeslo, které je navíc unikátní díky svému střihu. Ze všech těchto zmíněných filmů má Tenet nejblíž právě k Počátku, zároveň je ale vlastně velmi zvláštní tyto filmy srovnávat, protože to Nolan opět natočil tak trochu jinak. A opět to prostě stojí za to! Christopher Nolan je velký fanoušek Jamese Bonda a vždy si toužil vlastní bondovku natočit. A u filmařů se tak stává, že když mají nějaký oblíbený film tak se u něj velmi výrazně inspirují. Už u Počátku se v rámci celé jedné sekvence inspiroval Bondem, tady jde Nolan ale ještě o kus dál a jednoduše si vlastně natočil vlastní Bondovku. Ovšem Bondovku na drogách. Takovou tu Bondovku jako kdyby si někdo po roce 1977 a Moonrakeru (ve kterém se Bond dostal do vesmíru) řekl, že zajdou ještě dál a vzniklo by něco jako Tenet. Tenet je špionážní film, zároveň ale Nolan servíruje další naprosto bravurně vymyšlený námět a s ním spojený scénář, který dohromady dává nejen jasný povinný kinozážitek ale především rozhodně zásadní filmový milník, kterým se Nolan vydává zase o kus dál. Tenet je vrcholná vysoká filmařina, která je dokonalá v téměř každém aspektu. Kameraman Hoyte van Hoytema si snad nikdy nezasloužil Oscara za kameru víc, protože téměř každý libovolný záběr Tenetu bych si za sebe pověsil do rámečku. Záběry ze vzduchu nebo na různé filmové lokace jsou radost jedna báseň a Hoytema se u mně asi oficiálně stává lepším kameramanem než Nolanův předchozí dvorní kameraman Wally Pfister. Nolan se tentokrát musel obejít bez Hanse Zimmera, místo něho se ale soundtracku ujmul Ludwig Göransson a po Black Pantherovi dodal další pamětihodný soundtrack. Zároveň velmi silně nesouhlasím s názory, že se Göransson pokouší imitovat Zimmera nebo názory, že se hudba k filmu nehodí. A především si u Tenetu dal někdo (konkrétně zvukaři Richard King a Gary A. Rizzo) vyloženě sakra těžkou práci se zvukem, protože každej výstřel z pistole, každej automobilovej náraz nebo hudba z Göranssonova soundtracku zní nejlépe jak může. Čím lepší plátno a čím lepší zvukové kinovybavení tak tím větší diváka čeká zážitek, za sebe ale musím potvrdit, že v IMAXU je možná někdy u tohoto filmu skutečně na ohluchnutí. Ale za ten zážitek to rozhodně stojí. Tenet si diváka zamiluje podle toho jak pozorný bude- Tohle totiž není Počátek, kde se v nějakých pasážích vysvětlovalo jak vlastně stroj na sny funguje a víceméně se všechna pravidla v rámci filmu vysvětlili. U Tenetu je tomu přesně naopak- vše se vysvětluje za pochodu a rozhodně se zároveň nevysvětlí vše. Člověk, který u Tenetu chvilku vypne mozek se tak možná bude ztrácet v trochu tom jak funguje tohle a jak funguje tamto a jak se stalo toto. Za sebe musím upřímně říct, že jsem víceméně všechno pochytil, rozhodně i mně ale druhé zhlédnutí prospěje i proto, že opět jako je u Nolanovek zvykem dorazí zvrat, který celou věc obrátí vzhůru nohama. A u žádné Nolanovky to snad neplatí tak moc jako právě u Tenetu. Opět se najdou lidé, kteří budou prskat na to, že se Nolan snaží šokovat za každou cenu a někdo bude zase říkat, že se Nolan vlastně točí v kruhu. Právě tato poslední věta je ale totální hloupost, protože Tenet je opět něčím úplně jiným a ze samotného nápadu následným konceptem, expozicí a bravurním provedením vzniká další blockbusterová trefa do černého, protože jde prostě o nejdokonalejší ukázku jak blockbustery dělat- Má silnou autorskou vizí a s ní také maximálně dokonalé provedení. Protagonista (to je jediné jméno které v celém filmu má) v podání Johna Davida Washingtona možná v rámci Nolanovek není tak parádním hrdinou jako Bruce Wayne, Dominic Cobb nebo Joseph Cooper, Washington je ale sympaťák co má neskutečný charizma (což pravděpodobně zdědil po tatíkovi Denzelovi), kterému jde akční poloha uvěřit a především následně mezi ním a postavou Neila v podání Roberta Pattinsona vzniká postupně budované a uvěřitelné přátelství. Pattinson je jinak výborný a jeho postavu je velmi snadné si oblíbit. Stejně tak je tu velmi fajn femme fatale (ale vlastně ne úplně) Elizabeth Debicki, která má ve filmu své opodstatnění a především strašně dobrý záporák ruský oligarcha Sator v podání Kennetha Branagha. Branaghův záporák je sice jasně čistě zlý, zároveň má ale vlastně víceméně pochopitelnou motivaci a především skutečně funguje jako protivník. Často jsem ve spojitosti s Tenetem narazil na názor, že Branagh přehrává a nemůžu více než kroutit hlavou. Branagh totiž pořád za mně patří mezi nejlepší britské herce a tohohle ruského padoucha ztvárnil velmi dobře. Michael Caine jinak nesmí klasicky u Nolanova filmu chybět a v jeho cameu se velmi výrazně předvede a potěší, že tu šanci předvést se dostanou i Aaron Taylor-Johnson nebo Himish Patel. Především jde ale skutečně o vrchol audiovizuálních filmových orgií, která předvádí několik naprosto dokonalých akčních sekvencí a bravurní prolog, jenž se již před pár měsíci objevil v IMAXU a naprosto skvěle vykreslí charakter hlavního hrdiny už na začátku není rozhodně předčasným vrcholem. Jakmile poté ale nastoupí zvrat uprostřed a celé vyprávění otočí vzhůru nohami tak už bezpochyby je jasné, že je Tenet zásadním vypravěčským filmovým milníkem, které se díkybohu Nolanovi nerozpadlo a funguje jako ta nejlepší možná skládačka puzzle. Christopher Nolan měl pravdu- Tento film byl skutečně stvořen pro velké plátno a vám jenom padne čelist nad tím jak to do sebe vše ve finále skvěle zapadne. Jak je u Nolana zvykem tak se dá o jeho filmech říct, že se mu mohli snadno rozpadnout pod rukami. Platilo to o Počátku i o Interstellaru a platí to dost možná ještě víc o Tenetu. Ten možná není vrcholem Nolanovy filmografie a nenabízí tak silné finále jako poslední dva díly Trilogie o Temném rytíři, Počátek či Interstellar, pořád jde ale o výborné završení velké filmové jízdy, kterou je velmi snadné odsoudit kvůli tomu, že nedává smysl. Jenomže ve skutečnosti je v téhle variantě velmi pravděpodobně spíše nepochopená, protože tady ten film opravdu vyžaduje pozornost. I proto dost možná budou mít někteří diváci s novým Nolanem problém, nutno ale dodat, že to prostě opět je vrcholná filmařina a velmi pravděpodobně už teď jeden z největších (ne-li vůbec největší) filmových zážitků současného roku. Zároveň je vlastně jedno, že byla tahle letní filmová sezóna velmi hubená. Jeden Tenet totiž bohatě vystačí! Viděno v kině: 3x

hrumsrt

9 329 bodů 26. 10. 2021

Evropa zmítaná covidem a já netrpělivě čekal na nový Nolanův snímek... Poprvé jsem ho zkoušel už někdy v červenci, ale po poměrně splašeném začátku jsem si dal delší odstup. Dnes jsem si řekl, že už to nebudu odkládat... Tenhle film má zatraceně boží styl, výborné obsazení - Pattinson, Branagh - kdy oba jsou pro mě obrovským překvapením, oba nejsou moji oblíbenci, ba naopak. Ale k čemu, když hrajete v něčem, čemu snad ani sami nerozumíte.. Osobně mám rád když má film nějaký úvod, nebo teoreticky nějaký prolog, který vám to nějak objasní. Ne, že vás do toho hodí a snaž se.. Tady je to splašený, tolik překombinovaný, že každou další scénou mám pocit, že bych se měl zase vrátit na začátek. Když se mluví, tak jsem se tak nudil nebo zase přemýšlel, o čem to hergot mluví. Zase když jde o akci, tak to působí tak jistě, tak rutině, že mě až děsí co bude příště. Tohle není ten Nolan, který povýšil Batmana na absolutně nejvyšší úroveň (až nepřekonatelnou!)... Je to jak zlatý hovno. Obrovské zklamání, Nolan poprvé v mých očích na plné čáře selhal. 40%

JosefTomas

9 025 bodů 5. 10. 2020

7.5

Nolan je bezesporu výborný řemeslník a vizionář. Jeho filmy mají tendenci skloubit zavedené postupy a spojit je s neotřelým prvkem, který dodá zdánlivý pocit originality. Problém je, že kvůli tomu se jeho filmy čím dál víc vzdalují klasickým divákům a soustředí se jen na ty náročnější, kterých je ale dle mého méně, než si Nolan myslí. Nedá se mu upřít fakt důkladné promyšlenosti, která je i na úkor logiky stále velmi důsledná, ale obávám se, že už zachází za čáru logického myšlení diváků a vyžaduje od nich větší náklonost a pozornost, než bývá (i u jeho filmů) zvykem. Tady se zkrátka jede velmi nekompromisně a pokud člověk odmítne na Nolanovu hru přistoupit (resp. podvolit se), nebude (u)spokojen. Nolan navíc už v úvodu jede velmi rychle a skoro to vypadá, že ho úplně nebaví důkladně popisovat svět, ve kterém je a chce si v něm už už hrát, tak to odbyde trestuhodně rychle, aniž by se ohlížel na diváky. Proto všechny indicie hází velmi rychle, za pochodu vysvětluje pravidla jednou větou a jede se dál. Upřímně jsem si začal film užívat někdy od hodiny a půl. Zde Nolan trochu zvolní a připomíná to konečně zase Nolana, kterého baví se překonávat a hrát si s divákovým očekáváním. Ke konci toho ale může být na diváka až moc a finále se tak může zdát trochu vyčpělé. Ať už má člověk úsudek jakýkoliv, musí uznat velmi důkladné zapadnutí všech linek. Nolan si natočil film, který se vymyká tomu "tradičnímu", co se točí. Zároveň ale dokázal, že blockbuster nemusí být jen tupý akční výplach, ale sofistikovaný kus s uměleckými prvky. Jen je otázkou, kdo na tento fakt přistoupí a bude ochoten ho chápat. A tady si myslím, že u většiny narazí.

Klajnik

8 590 bodů 26. 8. 2020

Snad jediným nedostatkem je, že zprostředkování informací o fikčním světě a dění na obrazovce není tak vstřícně divákovi zprostředkováno, aby se na první dobrou udržel v obraze. Je to škoda, protože takovej materiál by si zasloužil být chápán. Já totiž věřím, že to smysl dává (přecijen je to založeno na skutečné teorii), ale nedokážu se v tom příběhu zorientovat. Tahleta Nolanova scifi špionáž s prvky bondovské série mi přišla postavená převážně na skladbě scén a celých spektakulárních pasáží, které jsou chronologicky brilantně rozvržené, technicky precizně nasnímané a mnohovrstevnaté. To znamená, že mezi scénami, kde člověk nestačí očima vstřebávat dění, jsou jen krátké dialogy, během kterých si postavy vymění informace, či konstatují, co dalšího je třeba udělat - pak hned pokračuje další opulentní scéna. Je vlastně pozoruhodné, že si ten film lze užívat, anižby se ho divák snažil chápat. V minulosti jsem si proto říkal, že pokud mi tvůrci ve svém díle nejsou schopni zprostředkovat své myšlenky, tak to dílo není tak dobré, jak by být mohlo. Tenet mi to však bohatě vykompenzoval aspekty, kterým ho činí jedinečným. Washington, Pattinson ani Debicki se tedy nemají moc šanci herecky předvést. Postavám nebylo dopřáno mnoho prostoru: Ten tu dostávají atrakce, jejichž kvalitativní úroveň činí film hodným údivu. Ta podívaná byla natolik strhující, že nedostatky neměly šanci zkazit mi zážitek. Přesto je pravdou, že to mohlo "říznout hlouběji". Věřím totiž, že ten děj je chytrej a smysl dává. Vztah mezi postavami J. D. Washingtona a R. Pattinsona mě během konce docela nadchnul a zalitoval jsem, že jejich katarze neměla větší build up a že to v průběhu nešlo tak do hloubky. Vím, že jsem pozorný divák a rád u díla přemýšlím, tudíž varianta, že bych byl nechápavej debil mi nepřijde příliš pravděpodobná. Dnes na to jdu podruhé. Taky si přečtu něco o inverzní entropii, ať se rychleji chytám. To by mohlo stačit. EDIT: Po druhém shlédnutí jsem toho pobral mnohem víc, ale určité linky si v hlavě stále nedokážu v misli poskládat. Přesto je to něco nevídaného a z úcty k takové filmařině dávám 5/5, ačkoliv uznávám, že to mohlo fungovat lépe už na první shlédnutí.

Tom Hardy

8 339 bodů 1. 9. 2020

Výborný nápad, který Nolan nedokáže zužitkovat. Kdyby se jen "skákalo" a ne "přetáčelo", na celkovém vyznění by se totiž NIC nezměnilo. Slouží to hlavně jako koření akčních scén, které ale dle mého nevypadají zajímavě (už z logicky věci to boří veškeré šance na pořádnou choreografii) a ještě je to vyčerpávající v tom smyslu, že jakmile divák ví, je půlka scén jen čekáním na již vyřčené. Možná kdyby nebyl hlavní hrdina tak vyprázdněný a nezajímavý (ta postava nemá doslova nic vlastního - i ta jediná dobrá hláška je vykradená), mohlo by to napětí fungovat. Jenže hlavní Protagonista je zbavený minulosti i budoucnosti (paradoxně) a víme jen to, že se umí docela dobře prát (ne že by tvůrci tuhle expozici později nějak využili). To je veliký ústupek oproti předchozím Nolanovým hrdinům chyceným v čase. Memento, Insomnie, Počátek i Interstellar byly v zapojení se hrdiny do děje mnohem osobnější a tím i emocionálně přístupnější. Ještěže je tu alespoň výborný Robert Pattinson, v rámci potřeb použitelný soundtrack (i když kopie, ač sebelepší, zůstane jen kopií), kouzelně přepálený Branagh a dvě fajnové velkolepé akce plné praktických efektů, na které dnes sežene prachy asi jen Nolan. Škoda, že ta finální působí dojmem, že si kluci chtěli hrát na písečku a z rozpočtu už zbyly peníze jen na kulisu z konce posledních Expendables. Myšlenka podle mě opravdu dobrá (a na rozdíl od Interstellaru není v žádném případě banální), ale nedotažené pojetí, dokazující to, že více neznamená lépe. A studené jak psí čumák. První Nolan, který mě nebavil.