Hlavně si však režisér Tom Hooper neuměl jednu stylizaci vybrat, takže upravoval, měnil, posouval a nevybalancoval. Kdyby natočil přiznané divadlo v původní verzi se špičkovými umělci, jakou je televizní film z roku 1998, dopadl by líp. I když tak strašné Cats vážně nejsou.
Komentáře a recenze 22
Musím zdůraznit (znovu), že filmové Cats nejsou "tak špatné, až jsou dobré". Této úrovně dosahují jen v několika málo scénách (např. Jennyanydots Rebel Wilsonové a její rozkrok plus myši plus švábi). Především je to strašná nuda, nezajímavá vůbec ničím.
Tím to ale končí. Škoda, že Tom Hooper nenašel odvahu víc se odvázat a najít k filmovým Kočkám osobitější klíč. Slušel by jim. Takhle jsou z nich jen dobře tančící a zpívající kožíšky, které se pokoušejí vlísat do přízně rozpačitého diváka.
Nezapomenutelný soundtrack je však bohužel tak vše, co si z tohoto díla odneseme. Jinak jde o vskutku, mírně řečeno, podivnou podívanou. Vizuální výjevy, které tvůrci v čele s Tomem Hooperem vytvořili, jsou opravdu děsivé a nepovedené. Na co při jejich tvorbě mysleli, těžko říct.
Zatím to vypadá, že na rozdíl od třemi Oscary oceněných Bídníků, Hooperova posledního filmového muzikálu, směřují Cats k propadu nejen co se týče kritického přijetí, ale i návštěvnosti v kinech. Stejně dobře ale mohou současné reakce předznamenávat jeho vstup mezi béčko až céčkové kultovní klasiky, v nichž generace diváků v podroušeném stavu nacházejí nové úrovně skutečnosti.
Těch divných věcí je v něm totiž jen pár a pořád se opakují, takže si na ně po určité době víceméně zvyknete – a vykolejí vás pak už jen sem tam něco, třeba když se ze stropu zničehonic snese prsatá kočičí femme fatale Taylor Swift a zdroguje všechny ostatní kočky catnipem (resp. šantou kočičí, chcete-li)...
Celé to zkrátka postrádá nějaký hlubší význam. Tvůrci nic nevysvětlují, jen nechávají všechny herce, aby uplatnili své hlasivky a předvedli u toho nějaké kočičí nebo spíše lascivní kreace. Pořád se jen zpívá a málo mluví. Vše se odehrává v kulisách, jež jsou přizpůsobeny velikosti opravdových koček. Někdy to ale vypadá, že se trikaři přepočítali a proporce mezi nábytkem nebo různými předměty vypadají trochu přestřelené.
Nic úchylnějšího a nevhodnějšího jsem v kině nikdy v životě neviděl. Vůbec bych se nedivil, kdyby se herečtí veteráni po zhlédnutí tohohle pekla rozhodli hromadně ukončovat kariéry a ti mladší vyhazovali ve velkém agenty. U slabších jedinců bych se obával i rizika sebevraždy, protože Cats je něco, kvůli čemu si z Elby, Jamese Cordena nebo Jennifer Hudson budou lidi dělat srandu do konce jejich života.