Mank

67%
Mank
Příběh scénáristy Hermana Mankiewicze jako kousavého kritika společnosti a alkoholika, který se snaží dokončit scénář k filmu Občan Kane.



Recenze: Mank

Kinobox.cz
90%

Pokud vás ale opravdu zajímá jak Občan Kane, tak i americká třicátá léta a půvabné černobílé kompozice, můžete narazit na zlatý důl. A v očích širší veřejnosti (kolik lidí se na takto specifickou látku podívá, na to jsem sám zvědavý) se Hermanu Mankiewiczovi snad konečně dostane většího kreditu kolem legendy Občana Kanea - tedy filmu, považovaného většinou diváků za jednostranně autorský projekt Orsona Wellese (čímž nechci nijak snižovat jeho geniální režisérský přínos).


Pete69
Pete69
29 851 bodů
5.5
Příběh scénáristy, který napsal scénář k filmu, který je všeobecně označovaný, jako nejlepší film všech dob. Ok... mě však zpracování, ani děj samotný nechytl za srdce, ani mě nedonutil hltat každou vteřinu snímku.. spíše jsem se občas přistihl, že se přestávám soustředit. Inu každému film sednout nemusí...
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
6
Mank byl můj nejočekávanější film roku, ale taky film, kterého jsem se po prvním traileru hodně bál. Jistě se nestane, že režisér Fincherových schopností by se spokojil prostě s fetišistickou pseudoaplikací dobového manýrismu? Něco takového lze jistě očekávat od tvůrce mnohem méně sofistikovaného, než je on? Bohužel se mi ale v tuhle chvíli nezdá, že by ten film byl něčím dalším. Nemám ani tak problém, že Fincher rozšiřuje pozadí vzniku Občana Kanea o fanfiction s Uptonem Sinclairem, opakuje vyvrácené teze o Wellesově nízké účasti při psaní scénáře a z Manka dělá levicového intelektuála, kterým podle všeho nebyl - nevadí mi, že ten film není historicky přesný, protože se nezdá, že by tím páchal nějakou škodu. Vadí mi ale, jak málo z toho vyplývá a jak mě nudilo to sledovat. Vadí mi, jak nezajímavé jsou postavy včetně protagonisty a jak nešťastně je ten film vyprávěný (nechci v tomhle konkrétním případě působit jízlivě,ale asi není dobrý nápad točit podle scénářů rodinných příslušníků jen proto, že je máme rádi), když vším včetně úvodního titulku strhne pozornost k Wellesovi, aby psaní scénáře bylo přinejlepším druhotné téma, nejspíš ani to ne. V důsledku se prostě dějí věci a vypadají skoro tak, jak by vypadaly ve filmu z 40s, a místo naznačeného děje sleduju Garyho Oldmana, jak mu nerozumí svět, aniž by ale něco pořádného světu říkal. Kéž by to aspoň líp vykreslilo konflikt s Amandou Seyfried (stáří scénáře vysvětluje na současného Finchera nezvykle mělké ženské postavy). Nebo něco. Protože nepatřím mezi nostalgií zahlcené cinefily, tak to pro mě nebylo moc zajímavé. Plus jsem ještě tápal, proč to není natočeno v akademickém formátu - Kaufman si ho domluvil, tak by na to Netflix zjevně přistoupil a tollandovská práce s hloubkou vypadá v tom obdélníku leckdy hodně divně, nekomfortně pro zrak, a "zdůrazňuje to samotu postav" taky není všelék. Jak říkám, dodržování dobových postupů pro mě není nějaká naplňující rozkoš, ale když už, tak už... Proč tu stylizaci volit, když jí to zároveň nedůvěřuje a 40s estetice se to v mnoha ohledech naopak vzdaluje? Na stylistické i emocionální rovině je to teda prostě... meh... Někdo si tam asi bude hledat odkazy a ten film pro něj bude zcela opojný čistě mechanicky a z toho principu, že se s ním jde ztotožnit coby s pozičním symbolem, který umožňuje jeho fanouškům identifikovat se s konkrétním typem lásky k filmu. Čekal bych ale fakt víc. Čekal bych, že budu aspoň chápat, proč je film vyvedený tou pseudohistorickou stylizací. Ale tak jako nedá se nic dělat, každý má nárok na slabší film a teď si to holt vybral Fincher... nehroutím se, je to v klidu. Úplně v klidu. Úplně. Můžu se těšit něčím jiným. Vypěstoval jsem si avokádo, tak to je fajn. Člověk nemůže mít všechno.
lamps
lamps
15 156 bodů
8.5
Je to hrozně rozporuplné - bezprostředně po projekci jsem byl lehce zklamaný, pak jsem sepisoval obsáhlejší recenzi, během níž to ve mě vyzrálo a možná až moc naivně jsem hledal cinefilní tematické hrátky a podobnosti / variace vůči Občanu Kaneovi - jen aby se mi Mank hned další den až podezřele rychle vytrácel z hlavy. Nevadí mi ani tak to mýtyzování řídké účasti Orsona Wellese na tvorbě scénáře k Občanu Kaneovi, jelikož při hodnocení filmů beztak neberu akurátnost dějinné reflexe nějak extra v potaz, ale jaksi se mi rozpadá původní představa o soudržnosti a ucelenosti vyprávění - Fincher dle mého sice dobře rozvíjí titulní charakter, který v mnohém opravdu kontrastuje s Charlesem Fosterem Kanem (a to ostatně párkrát vyzdvihuje i styl a inscenace některých scén), a podává soustředěný obrázek své doby, ale jednotlivé segmenty jsou prostě trochu nahodile poskládané a posouvají děj málo dopředu. Vedlejší postavy jsou hrozně do počtu a někdy není jasné, co chce autor tou kterou vzpomínkou říci. A na rozdíl od všech svých ostatních filmů, v Mankovi Fincher vůbec nepřekvapí a nestrhává diváka do víru svých psychologických motivů - Mank je totiž více nostalgickým retro obrázkem, který visí v umělecké galerii, kam by asi měli chodit jen opravdu specifičtí obdivovatelé dobových filmových vizí. A přitom vlastně visí mezi novinkami na komerčním Netflixu a jednotlivé tahy štětcem jsou evidentně současné, evokující tehdejší formu opravdu jen svými černobílými barvami. Manka respektuji jako zpestření a kouzelné oživení své doby, z něhož láska k filmovému řemeslu přímo sálá, a mohu čestně prohlásit, že jsem se u něj nenudil ani minutu. Rád se na něj někdy podívám znovu a bez nároků na to, abych v téhle očekávané poctě velkému filmu a složité době za každou cenu NĚCO hledal (což jsem se opravdu snažil a nalhal si, že TO tam je). Potom ho možná docením z úplně jiné perspektivy. S momentálním odstupem ale musím konstatovat, že jsem ještě dva dny nazpět nečekal, že by David Fincher mohl někdy působit takhle neosobně (jakkoli pořád silně a na pohled krásně).

Dodatečné informace

Původní název:
Mank (více)
  • USA Mank
Premiéra v ČR:
4. 12. 2020
Distributor:
Netflix
Země původu:
USA

Podobné


Powered byJustWatch