Hermitage

Ermitáž, kterou Bene definoval jako "zkoušku pro objektivy", přesahuje jakékoli doslovné ztvárnění. Její narativní stopa pochází z jednoho z jeho anti-románů, Credito Italiano V.E.R.D.I. a ukazuje jeho bezprostřední přístup k uvažování o filmovém jazyce, který je zcela založen na pohybech a akcích herce, a konkrétněji na jeho přítomnosti a jeho schématech. Ať už je jeho tělo zamaskované nebo nahé, nehybné nebo v pohybu, zdá se, že hraje a zároveň je hráno, posouváno objektivním a subjektivním napětím, a to metaforicky i vizuálně.