Öndivatbemutató

Podle Petera Brooka stačí k divadelnímu představení jen to, aby muž přešel prázdný prostor, zatímco se na něj někdo dívá. Prázdný prostor se tak stává pouhým jevištěm. To ale vyvolává nespočet otázek o vztahu mezi realitou, každodenní přítomností a hraním rolí, čímž se podrobně zabývali experimentální filmaři, kteří vzešli z divadelního světa 70. let. Tibor Hajas toto téma prozkoumal v krátkém experimentálním filmu natočeném v BBS.