Barbiere di Siviglia, Il

Živé vystoupení ze Schwetzinger Festspiele, 1988. Čím se tento Lazebník sevillský odlišuje od všech ostatních dostupných, je jeho elegantní realismus. Žádná z vizuálních stránek není ani trochu kreslená nebo okatě navržená pro komedii. Dům doktora Bartola je strohá, přísně vyhlížející stavba z omítnutých cihel s pohodlným, ale prostým interiérem s bílými závěsy, zatímco kostýmy jsou vysoce realistické oděvy z 18. století v tlumených barvách. Nicméně i přes svůj poměrně strohý vzhled je inscenace nádherná, a to díky svým účinkujícím a režii. Scénické ztvárnění je živé, vtipné a bez zbytečného slapsticku a každý zpěvák přivádí svou postavu k životu, všichni nabízejí bohaté, živé charakterizace, které vytvářejí dokonalou rovnováhu mezi komedií a lidskostí.