Zero Hour

Tento brilantní film Dany Plays, sestavený z nalezených záběrů a připomínající fugu, znovu inscenuje přestupek a konfrontaci. Zabývá se jak americkou účastí v zámořských konfliktech, tak následnou neviditelnou situací dětských uprchlíků. Plays obrací státní informační filmy o tématech, jako jsou válečné dluhopisy a bezpečnost na silnicích, a transformuje tyto agit-prop rétoriky do celuloidového zrcadla přestupku jako větší kulturní patologie. Ve filmu Zero Hour se výsledky – produkty války – vracejí na původní místo produkce: k předpokládanému publiku Američanů, občanů střední třídy ideálního předměstského snu, kteří nějakým způsobem upustili od bezprostředních zkušeností a dopadů masového ničení a vysídlení. Pohled spočívá na nás. Jsme přeslazený, hyperaktivní a nevědomý pachatel, publikum, jehož vztah ke světovému dění není nikde tak homogenní jako v naší společné inkubaci a vině.