Giovanna d'Arco

Toto dílo předchází Čajkovského tvorbu o téměř čtyři roky a je založeno na Schillerově hře, kterou jsem dříve kritizoval pro nedostatek historické přesnosti. Soustředí se především na tři hlavní hlasy – soprán, tenor a baryton, s basem pro okořenění. Newyorčan Evan Bowers možná není žádný idol, ale do role se pouští s jasným, soustředěným lyricko-spintovým tenorem. Renato Bruson měl v roce 2008, kdy tuto roli převzal (poprvé ji zpíval v roce 1989), 72 let, což se projevuje značným kolísáním v mnoha pasážích; přesto jeho hlas dominuje jevišti a majestátně se vznáší v ansámblech. A pak je tu Bulharka Svetla Vassileva, která není upálena na hranici jako v „Panně orleánské“, ale hrdinně umírá v bitvě.