Adrift

Adrift je poetickou adaptací báje o fontáně mládí, vyprávějící příběh ženy, která přijela do Říma zemřít. Během své cesty městem potkává malou holčičku, která ji dráždí vizemi ztracené nevinnosti. Film se natáčel v lokacích známých z filmů Pasoliniho a doprovází ho originální hudba skladatele Bena Kamena. Adrift je tichou operou v centru rozvíjející se studie lidského gesta, nevědomého způsobu, jakým ruce drží věci a jak se pohybuje tělo. Toto přímé setkání s materialitou existence, způsobem, jakým sídlí v těle, je hluboce politické. Pasolini napsal: „Výchova, kterou chlapci dávají věci, předměty, fyzická realita – jinými slovy, materiální jevy jeho sociálního postavení – činí chlapce tělesně tím, čím je a čím bude po celý život. Vychovávat je třeba jeho tělo jako formu jeho ducha. Sociální postavení je rozpoznatelné v těle jedince.“