Eisoptrophobia

Když jsem to v roce 2001 slyšel poprvé, nevěděl jsem, co si o tom myslet; malé, decentní kompozice postavené z upraveného klavíru, pokryté špínou, hlukem a křišťálovými elektronickými prvky. Čím víc jsem ale poslouchal, tím víc jsem se stal závislým a Rabelaisovy měsíční skladby začaly ozvučovat mé večery. Časově ohýbající se síť rezonancí propletených v realitu měnící hyperstiční multiplicitě dotýkajících se paprsků úniku...