Naturaleza muerta

Žena, umělkyně a tanečnice, se vydává na pouť za svými vzpomínkami z dětství, které sdílela se svou zesnulou babičkou. Jejich pouto bylo utuženo vzájemnou vášní pro malbu. Prostřednictvím něžného restaurování babiččiných květinových děl navazuje tichý dialog s gesty prastaré praxe. Vyvolává fiktivní výměnu, okouzlující cestu mezi dimenzemi. Toto niterné hledání překračuje hranice disciplín a snaží se o mezigenerační propojení a nalezení odpovědí.