One Glass Eye Melting

Neposedné oko sleduje diváka. V jeho zornici se odrážejí války, přírodní katastrofy i každodenní nehody. Tyto pochmurné obrazy se střídají se scénami dotýkajícími se obnovy a nového života: drobné, rostoucí organismy, rozpínající se vesmír a nové technologie. Jak bychom měli na tyto obrazy katastrof reagovat? Jaké nové možnosti by se mohly objevit? Videodílo Sebastiána Díaze Moralese (1975) bylo natočeno na jeden záběr. Jak se oko pomalu pohybuje, odraz v zornici zůstává na pevném bodě. Nekonečně se otáčející oko symbolizuje svět, který se točí dál, i v chaosu. Divák prožívá spojení mezi destrukcí a znovuzrozením, mezi krizí a obnovou. Totální kolaps je konec, ale také příležitost si znovu představit budoucnost. Představte si budoucnost!