Indočína: Zapomenutá válka

V letech 1945–1954 vedla Francie válku v zemích vzdálených více než devět tisíc kilometrů. Byla to válka strašná, provázená vyjednáváním i zradou, iluzemi i vystřízlivěním. Byla to válka osvobozenecká i zotročující, plná naděje i nelidského utrpení. Tato válka vyplenila zemi, měla na svědomí stovky tisíc mrtvých a odstartovala rozpad francouzské koloniální říše. Byla to válka mnoha tváří: válka o kolonie, válka za nezávislost, studená válka i válka, která upadla v zapomnění. Ve třicátých letech 20. století stála Francie v čele obrovského impéria sestávajícího přibližně ze čtyřiceti území. Na dvanácti miliónech kilometrů čtverečních v Asii, Africe, Americe i Oceánii vládla více než sto miliónům obyvatel. Francouzská Indočína, kterou tvořil Laos, Kambodža a tři oblasti ve Vietnamu, byla považována za perlu impéria. Za svou državu je Francie prohlásila o sedmdesát let dříve... Francouzi ve svých koloniích v Indočíně, kterou tvořil Vietnam, Laos a Kambodža, vedli spokojený život. Po druhé světové válce však komunistický vůdce Ho Či Min vyhlásil nezávislost Vietnamu a vypukla válka. Zpočátku francouzská armáda slavila jedno vítězství za druhým, ale postupně ji zcela rozložil partyzánský boj jednotek Ho Či Minova Viet Minhu. V roce 1949 došlo k přelomové události v Číně. Moci se chopili komunisté a vývoj nabral nový směr. Mao Ce-tung poskytl Ho Či Minovi vojenskou a logistickou podporu a koloniální válka se zvrhla v jeden z mnoha střetů studené války. Přestože část veřejnosti se k daleké válce stavěla odmítavě, francouzští vedoucí představitelé v ní chtěli pokračovat. K dalšímu boji se ale Paříž potřebovala znovu nadechnout. V prosinci 1950 poslala Paříž do Indočíny proslulého generála Jeana de Lattre de Tassigny, hrdinu druhé světové války. (Česká televize)