La Nott'e'l giorno

Předně hudba. Hudba ve filmu Noc a den od Gianniho Castaglioniho má repetitivní rytmus obrazů, obvykle velmi rychlých (některé jsou náhle zpomalené, prchavé, přesto s ohnivou intenzitou). A jak se každý záběr (krátký jako u Mekase nebo Brakhage) pohybuje; jak se kamera pohybuje v nervózním rytmu zápěstí, hudba se stává jakýmsi free jazzem – a to nejen vizuálně, neboť soundtrack tvoří klavírní šílenství á la Elton John. Extrémní detaily, které protkávají tento jakýsi intimní deník a které patří k nejobdivuhodnějším – a zároveň nejrychlejším – jaké kdy byly v kině natočeny, neplují unášeny jako filmová hudba stovkou proudících žil.