Doors

Christian Marclay strávil deset let sbíráním filmových úryvků, v nichž se objevují otevírající se nebo zavírající se dveře. Sestříhal je tak, aby divák sledoval herce procházející dveřmi do jiného prostoru. Průchod dveřmi se stává střižným bodem, znamenajícím přechod z jednoho filmu do druhého a z jedné zvukové krajiny do další. Tento audiovizuální střih evokuje bludiště, mentální architekturu, v níž se postavy ztrácejí a znovu nalézají.