Desade

V první polovině 60. let, v temném věku erotické fotografie, kdy bylo vydávání děl markýze de Sade v Tokiu zakázáno, jsem si vypůjčil kopie rytin z 18. století z vydání „Příběhu Juliette“ a „Příběhu Justine“. Přearanžoval jsem je do příběhu tvořeného obrázky, nikoliv textem románů. Byl to experiment z čiré zvědavosti. Téhož roku, 1962, jsem vytvořil film „Ai (Láska)“, který se skládal převážně z extrémních detailů milování. Sadeho jsem po mnoho let uchovával ve skříni, aniž bych se na něj díval, a zapomněl jsem na něj. Po padesáti letech jsem film náhodou znovu objevil a zjistil, že stojí za zhlédnutí. (T.I, 2012)