
George potká na ulici krásnou ženu a uchýlí se ke starému triku – upustí kapesník a spěchá za ní, předstíraje, že si myslí, že je její. Kráska kapesník prohlédne a vrátí mu ho s tím, že jí nepatří. George se pak přizná, že moc dobře ví, že není její, protože je jeho vlastní, a že jí ho nabídl jen jako záminku, aby se s ní seznámil, tak ho zasáhla její krása. Na toto upřímné prohlášení se mladá žena povýšeně napřímí, ale George se nenechá odradit a následuje ji těsně v patách, připraven jí s čímkoli pomoci při sebemenší zámince. Vidíme ho tedy, jak dorazí k domu oné dámy obtěžkán věcmi, jako je stínidlo lampy, soška, kytice růží, balík látek na šaty a navíc vede na vodítku obrovského psa, před jehož útoky se snaží chránit.