Hulda byla dívka líbezná na pohled. Její prostá venkovská krása se vyrovnala nádheře bohyně Hébé a zapalovala srdce všech mladíků z vesnice. Ale běda, Hulda byla nestálá dívka, proměnlivá jako měsíc – s úsměvem pro každého a zamračením pro nikoho. Její vrtošivost způsobovala neklid jí i jejím ctitelům. Když její rodiče odjeli na návštěvu a nechali ji na starost kuchyni, přijala s nadšením vtipálka Jakuba, aby ho vzápětí schovala v patře, když se objevil Pat, podkoní se zlomeným srdcem. Toho zase ukryla do holandské pece před zručníkem Hankem.
