Bianco

Mont Blanc, léto 1961. Tři italští horolezci, vedení charismatickým Walterem Bonattim, se shodou okolností potkávají se čtyřmi francouzskými kolegy v čele s Pierrem Mazeaudem. Stane se tak v kempu Fourche na francouzsko-italské hranici. Jejich cíl je jasný: jako první zdolat 750 metrů vysoký pilíř Frêney na vrcholu Mont Blancu. Jde o mimořádně obtížný výstup. Okolnosti je donutí postupovat společně, i když sedm lidí je na takový podnik mnoho. Do vrcholu jim zbývá pouhých sto dvacet metrů, když vtom se náhle přižene prudká bouře: poryvy větru, sněhové vánice a pekelné blesky, které otřásají celou horou. Sedm horolezců se rozdělí na tři římsy, tedy dva malé žulové výklenky, a čekají, až bouře přejde. K dosažení vrcholu a následnému sestupu do chaty Vallot potřebují jen několik hodin. Bouře se však postupně zhoršuje a trvá čtyři dny a čtyři noci.