Šapat koji čujem

Slavka žije v domě pod kopcem. V zimě u ní přebývá její matka Miluše. Stará se o ni, vaří jí, obléká ji, pomáhá jí. S nespavostí bojuje tím, že se zaměstnává domácími pracemi a drobnými každodenními úkoly. Dává nespavosti prostor k životu. Když si sedne, ticho ji obtěžuje. V dílně, kde dřív pracoval její manžel, se kromě prázdného prostoru a prachem pokrytých strojů nacházejí hromady uhlí a dřeva. Chodí si pro ně. Někdy spustí stroj, jen aby slyšela ten zvuk. Seká na něm dřevo na malé kousky. V noci si lehne, ale brzy nato přijde další ráno, další den, který zdá se, nikdy neskončí.