Flore

V tomto inspirativním a hluboce osobním dokumentu se filmař Jean-Albert Lièvre vyrovnává s Alzheimerovou chorobou své matky. Flore je nejprve umístěna do specializovaného zařízení, a když se její stav zhoršuje, směřuje do vězení podobného zařízení, kde je utlumována léky do stavu blízkého otupělosti. Lièvre, zlomený a zoufalý, sleduje její neustálý úpadek a odveze Flore z ústavu na invalidním vozíku a ubytuje ji v domě na Korsice. Tam, obklopena mořem, sluncem a větrem, a už ne pod vlivem léků, začíná znovu chodit, usmívat se a dokonce i malovat. Zaznamenává Florin život po dobu tří let a zjišťuje, že tato oslabující nemoc není něco, s čím se umírá, ale něco, s čím se žije. To, co začalo s kamerou v mobilním telefonu, která zaznamenávala negativní účinky léků, se změnilo v dojemný film o naději, o znovuzískání důstojnosti a v neposlední řadě o synově vděčnosti.