Svatba – jedno z posledních Stravinského děl s ruskou tematikou (premiéra v roce 1923 s choreografií Bronislavy Nijinské). Stravinského "Svatba" je živým příkladem "rytmické" hudby, která je charakteristická pro tvorbu skladatelů 20. a 30. let. Rytmus v ní není jen primárním organizačním principem, ale také nejdůležitějším faktorem hudebního jazyka. Je charakteristické, že skladatel zde nepotřebuje ani smyčce, ani dechové nástroje: partitura Svatby, kromě hlasů, sestává z bicích nástrojů, které vyžadují hned šest interpretů, a také ze čtyř klavírů, které jsou zde použity jako zvláštní druh perkusí.
