Recenze filmu Letní škola, 2001

Plakát slibuje raritu, totiž historicky první celovečerní český viet-film, ale to by bylo málo. Naštěstí Letní škola, 2001 je taky film povedený, coby debut Dužana Duonga slibný a navzdory zdánlivé exotičnosti univerzálně sdělný; prostě rodinný.

Výborné rodinné drama vypráví příběh o osobní odpovědnosti, komunikaci a významu rodiny pomocí dravého stylu a střídání perspektiv. Snímek ani chvilku nenudí, střídá žánrové vzorce a pracuje s plastickými a uvěřitelnými postavami. Příběh o osobním růstu a rodinné soudržnosti je příjemné překvapení léta.

Celkově mě Letní škola, 2001 primárně velmi mile překvapila ať už žánrem, nebo tím, že se zásadně vybočuje z typické české tvorby, dobře pracuje s postavami, i třeba s postavou matky, která nedostává svůj vlastní POV.

Silný debut Dužana Duonga, který s překvapivou lehkostí a sebevědomím vypráví syrový realistický příběh vietnamské rodiny v Chebu, aniž by sklouzl do pastí, které se přímo nabízely. Film zaujme autenticitou, výbornou prací s neherci a mozaikovým vyprávěním ze tří perspektiv, které postupně skládá mnohem překvapivější a odvážnější příběh, než by se zprvu mohlo zdát.

Dužan Duong se ve svém debutu představil jako talentovaný režisér, který sice první část filmu natočil poněkud zdlouhavě, ale poté dokázal propojit ony tři pohledy tak, že divák dá vlastně každému za pravdu, protože každý z těch tří svou pravdu má.

Duong dokazuje, že i osobní příběh, zasazený do prostředí konkrétní menšiny, může mít univerzální přesah. Právě díky tomu, že mluví z vlastních zkušeností, působí jeho film pravdivě a citlivě, přitom neztrácí energii nebo hravost. Letní škola, 2001 není jen generační výpovědí, ale i důkazem, že český film může být pestřejší, odvážnější a především snadno přístupnější všem.

Zajímavě vyprávěný příběh jedné rodiny, kde se vícero postav hledá, nachází a pak přijde konec a člověk dostane chuť na Pho. Nic moc originálního to není, vlastně to ani není tak autorsky uchopené a vyzrálé, jak by asi chtělo být, přístup i snaha se ale dají ocenit a na další tvorbu režiséra budete po zhlédnutí rozhodně zvědaví.

Příběh, který není nijak složitý a nezahrnuje z hlediska kinematografie náročnější témata. Skoro by se dalo říct, že jde o lehký letní festivalový film, bohužel, významná část dialogů je ve vietnamštině, takže je potřeba se soustředit na titulky a souvislosti. Struktura vyprávění, dělená mezi perspektivu tří postav a v podstatě “od konce”, přináší na závěr zklamání. Ačkoli takto autoři budovali po celou dobu napětí, rozuzlení nepřináší žádné šokující zjištění nebo smíření.